Středa 25. května 2022, svátek má Viola
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kožená netriumfovala, potlesků se však dočkala

Česko

Současná koncepce opery Národního divadla zahrnuje i koncerty. Pro ten předvánoční se naší první scéně podařilo získat mezzosopranistku světového věhlasu a těch nejprestižnějších ocenění, Magdalenu Koženou – po třech letech od jejího předchozího debutu s excelentní premiérou Lukášova Triumfu smrti a osvědčeným Mozartem. Tentokrát se program koncertu rozpadal na písně a operní árie s německými romantiky v první části a francouzskou hudbou v druhé.

Ve výběru pěti písní z Chlapcova kouzelného rohu Gustava Mahlera završila Kožená umění mistra právě tohoto žánru i svou svrchovaností. Dala v ní vyniknout své doméně, umění „povídat“ si s posluchači: protikladnosti života postihovala s laškovnou koketérií (Rýnská legendička), vtipnou nadsázkou (Chvála moudrosti) nebo vypointováním žertu (Kdo tu písničku vymyslel); dokázala se vcítit i do trýzně hladového dítěte (Pozemský život) a nádherně jí vyšla křehce jemná pianissima a klenutá legata (Kde krásné trubky troubí).

Carmen „záškolačka“ Druhá, francouzská půle večera doplatila na nezřetelnost jednotící dramaturgické linie programu. Baladou o králi z Thule z Berliozova Faustova prokletí se Kožené nepodařilo výběr právě této písně svým projevem zdůvodnit. Kleopatřině árii z málo známé Massenetovy opery však dodala orientální smyslnost a jemnou rafinovanost.

Závěr koncertu patřil přání Kožené ztvárnit Carmen, které by mělo za tři roky vyvrcholit v Salcburku; v Národním divadle zatím předvedla Habaneru a Cikánskou píseň. V rozhovorech zmínila, že by ji ráda dělala jinak, bez „hutného tmavého hlasu, hrudního rejstříku a trochu vulgárního výrazu“. Pro tyto dvě árie se Kožená převlékla do fialových šatů s černou krajkou, ale její Carmen namísto živočišně smyslné ženy připomínala spíše dívenku z penzionátu „za školou“, která na uhrančivost femme fatale, kvůli níž muži dávají všanc život nebo vraždí, zatím nedosáhla. Skutečnou vášeň až zběsile rychlá tempa nahradit nemohla.

Hrála Pražská komorní filharmonie v čele s dirigentem Kasparem Zehnderem, která se samostatně uplatnila v úvodní Schubertově předehře Kouzelná harfa a v Massenetově suitě Pitoreskní scény. Vysoké renomé, jež tento orchestr zaslouženě provází, však tentokrát nepotvrdily hlavně kazy v žestích.

Letošní vánoční dárek Magdaleny Kožené pražskému publiku oslnivosti triumfu nedosáhl, přijatý byl ovšem vděčně, včetně potlesků mezi písněmi i jednotlivými částmi Massenetovy suity, jimž nedokázala zabránit ani výmluvná dirigentova gesta.

***

Magdalena Kožená

Národní divadlo, Praha 19. prosince 2009

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách
Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách

Také jste radši, když si děti oblíbí hezkou českou písničku místo nějaké v angličtině? Pak se vám rozhodně bude líbit tahle rybičková písnička od...