Bourkeho právníci ještě předtím požádali soud o odklad rozhodnutí o výši trestu, protože jejich klient utrpěl vážné svalové zranění na ruce.
Soudkyně federálního okrskového soudu na Manhattanu Shira Scheindlinová jejich žádosti vyhověla a přesunula verdikt z října na listopad. Nově by ve věci měla rozhodnout 10. listopadu. Bourkemu hrozí až deset let vězení.
Porota v červenci shledala třiašedesátiletého amerického finančníka vinným z toho, že se spiknul s Koženým a uplatili někdejšího ázerbájdžánského prezidenta Gejdara Alijeva a další politické prominenty tohoto středoasijského státu. Bourke podle soudu sám neuplácel, ale o úplatcích věděl.
Kožený se soudu vyhnul, protože je „v exilu“ na Bahamách, které před dvěma lety zamítly americkou žádost o jeho vydání.
Uplácení představitelů cizích států je ve Spojených státech trestným činem. Kožený však tvrdí, že na něho jako na cizince se příslušný zákon nevztahoval. Žaloba ovšem namítá, že nakládal s penězi amerických investorů, a tudíž se ho jako zprostředkovatele zákon týká.
Kožený však není jediným účastníkem investičního dobrodružství v Ázerbájdžánu, který se vyhnul hrozbě uvěznění. Bývalý senátor George Mitchell, který podle Koženého stejně jako Bourke o uplácení věděl, vystupoval před soudem v New Yorku jen jako svědek.
Bourke podle internetového časopisu Law.com vyrostl na předměstí Detroitu. Oženil se s Eleanor Clay Fordovou, jejíž matka byla jedinou pravnučkou automobilového magnáta Henryho Forda. Bourke peníze nejen vyženil, ale dokázal si je vydělat i sám. Zbohatl na výrobě luxusních kabelek.
S Koženým se seznámil v roce 1997, když podnikatel českého původu hledal investory pro privatizaci ázerbájdžánského naftového průmyslu. K získání strategického podniku SOCAR jim podle obžaloby měly pomoci úplatky a slib, že po prodeji naftových polí předají část zisků rodině prezidenta Alijeva.
Privatizace se však nikdy neuskutečnila a investiční projekt zkrachoval.
