„Dnes necelých dvacet minut po osmnácté hodině policisté na lince 158 přijali oznámení o krádeži lebky svaté Zdislavy, která byla uložena ve skříňce v bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí,“ uvedla policejní mluvčí Dagmar Sochorová.
Pachatel podle vyšetřovatelů nejprve rozbil skříňku, ze které následně vyjmul lebku. Z místa okamžitě utekl, jeho postavu zachytil i velmi rozostřený kamerový záběr.
Redakce iDNES.cz kontaktovala tamního představeného a děkana Pavla Maria Mayera, který však z důvodu probíhajícího vyšetřování nemohl uvést více informací.
Podezřelý zachycen při krádeži lebky svaté Zdislavy v Jablonném v Podještědí. (12. května 2026)
„Pokud má někdo jakékoliv poznatky k uvedenému případu a dosud neznámému muži, který lebku svaté Zdislavy z baziliky odcizil, ať je sdělí policistům na kterékoliv služebně nebo telefonicky na bezplatné lince 158,“ žádají českolipští kriminalisté, kteří na případu pracují.
Pražský arcibiskup a administrátor litoměřické diecéze Stanislav Přibyl označil informaci o krádeži za zdrcující, relikvie má podle něj především historickou a pro věřící také duchovní hodnotu.
„Je to zdrcující informace. Lebka byla předmětem úcty poutníků, kteří do Jablonného, kde sv. Zdislava před více než 750 lety žila a působila, putovali. Zejména v den jejího svátku 30. května. Nemůžu uvěřit, že někdo prakticky za bílého dne a z kostela ukradne relikvii, jejíž hodnota je především historická a pro věřící také duchovní,“ uvedl Přibyl. Před svým jmenováním pražským arcibiskupem byl dva roky biskupem litoměřické diecéze, pod niž Jablonné spadá, a až do jmenování nového biskupa ji stále spravuje.
Památku svaté Zdislavy slaví římskokatolická církev 30. května. Bývá zobrazována jako rozdavatelka almužen chudým či ošetřovatelka nemocných a k jejím dalším atributům patří děti, manžel, kostel, vinná réva, břečťan a erb se lvicí. Za blahoslavenou byla Zdislava prohlášena v roce 1907, papež Jan Pavel II. ji svatořečil v roce 1995.
15. května 2016 |
Zdislava z Lemberka žila ve 13. století (v letech 1220 až 1252), kdy založila klášter a špitál, v němž léčila nemocné. V Dalimilově kronice stojí, že křísila mrtvé a slepým vracela zrak. A prý to dokáže i 800 let od chvíle, kdy se narodila.
Podzemní krypta v bazilice, kde odpočívají její kosti, je posetá vzkazy lidí, kteří se díky modlitbám k ní uzdravili. A často šlo o nevěřící lidi.
Zdislava zemřela mladá, již v roce 1252, vyčerpána mnohými starostmi a mateřskou péčí nejen o vlastní rodinu, ale i o velkou rodinu všech pocestných, chudých a nemocných. Ostatky byly uloženy v kostele svatého Vavřince v Jablonném. Právě na tomto místě byla později vybudována bazilika. Její hrob je v kryptě pod oltářem. Její lebka byla umístěna na oltáři v první boční kapli baziliky.
Z lebky toho do dnešních dnů mnoho nezbylo. Přes 450 let její ostatky ležely v hrobě a během přestaveb kláštera s nimi bylo manipulováno. Když je dostali do rukou novodobí archeologové, rozpadaly se.
Odborníci je sice v sedmdesátých letech (ze stejné doby je i hedvábná látka, kterou je lebka vycpána) slepili s tehdy maximálně možnou přesností, ale chyběla téměř celá spodní čelist i některé další části.
Počátkem roku 2018 vznikl nápad na vizualizaci podoby svaté Zdislavy v hlavě velitele komendy svaté Zdislavy Řádu svatého Lazara Jeruzalémského, Augustina Karla Andrleho Sylora.
Právě on byl duchovním otcem myšlenky i organizátorem celého procesu, při kterém byla lebka kombinací dvou metod zdigitalizována do 3D modelu českou společností Geo-cz. Brazilský odborník na 3D grafiku Cícero Moraes pak „vrátil“ Zdislavě po téměř 800 letech její skutečnou podobu.
