Smutné je, že za to mohou lidé, kteří mají za úkol je objevovat. S překvapivým svědectvím přichází nyní mladá studentka, která se jednoho takového pražského výzkumu zúčastnila. LN její totožnost znají, ale nezveřejní ji s ohledem na citlivost případu.
Podle této dívky cennosti kradou lidé, kteří jako brigádníci pomáhají profesionálním archeologům. Bývají najímáni při zvlášť rozsáhlých výzkumech. Právě takového se před čtyřmi lety v centru Prahy zúčastnila i ona.
Tři roky probíhal na náměstí Republiky nebývale rozsáhlý archeologický výzkum. Kopalo se na dvouhektarové ploše bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad, které jsou nyní přestavěny na obchodní centrum Palladium. Zmíněná brigádnice si odtud odnesla špendlík, který se jí líbil. Dodnes ale netuší, z jaké doby pochází ani jakou má hodnotu. „Celá ta plocha byla rozdělena na jednotlivé čtverce, na každém pracovalo tak pět lidí. Všichni jsme měli za úkol získávat z udusané hlíny nálezy a dávat je do přepravek. Já jsem takhle našla například starou brož, tu jsem ale poctivě odevzdala,“ popisuje podmínky průzkumu mladá žena.
Řada jiných předmětů však podle ní skončila u jejich nálezců. Brigádníci prý nejčastěji odnášeli historické mince a šperky, o keramické střepy, které jsou nejčastějšími objevy, zájem neměli.
Kolik takových předmětů nenávratně zmizelo, prý nedokáže odhadnout. Ale prakticky každý brigádník si podle ní vzal něco na památku. Vedoucí zmíněného archeologického výzkumu Petr Juřina ze společnosti Archaia včera nezvedal mobilní telefon.
„Pokud je to pravda, tak je to krádež. A stoprocentně je to nezákonné,“ reagoval Jan Frolík, zástupce ředitele Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Zdeněk Dragoun, bývalý šéf archeologů z Národního památkového ústavu, kteří na zmíněném průzkumu také pracovali, krádež cenností nevyloučil. Zdůraznil, že po nějakou dobu se na místě pohybovalo 250 brigádníků, což je abnormálně vysoký počet. „Dohlíželo na ně šest profesionálních archeologů a 20 terénních techniků. To prostě nemůžete uhlídat. A četnost nálezů tam byla velmi vysoká,“ dodal Dragoun. Podle statistik se pod náměstím Republiky našlo pět milionů cenných předmětů.
Všechny artefakty vykopané při archeologických průzkumech patří státu nebo kraji, v němž se našly. Měly by proto skončit ve sbírkách nebo depozitářích. Podle Frolíka však jejich krádež znamená i znehodnocení celého výzkumu.
„I kdyby teď tu věc ti lidé vrátili, je nám to k ničemu, když nevíme, v jaké vrstvě se našla,“ řekl Frolík. Jako příklad uvedl sekeru, kterou lze nalézt v reliktech hrnčířské dílny, nebo v hrobě, a podle toho určit, zda šlo o zbraň, nebo o nástroj.
Nejohroženější jsou velké průzkumy, kdy nepříliš početná pracoviště profesionálních archeologů nevystačí s vlastními silami.
Další takový průzkum má začít 27. července na Národní třídě. Národní památkový ústav tam prozkoumá lokalitu, na níž vyroste multifunkční stavba Copa Centrum Národní. Tolik lidí jako na náměstí Republiky nebude třeba. Část plochy už byla prozkoumána při stavbě metra.
