„Leptospiróza se šíří močí infikovaných zvířat jako jsou hlodavci, psi, hospodářská zvířata či divoká zvěř. Leptospiry tak mohou být přítomny jak v povodňové vodě, která splachuje výkaly, tak v bahně a usazeninách, a to i po zaschnutí. Proto je zásadní dodržovat úzkostlivě hygienu, mýt si ruce a používat ochranné pomůcky,“ uvedla mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Štěpánka Čechová.
Podle Čechové si muž si pravděpodobně loknul záplavové vody, ale infekce se mu mohla do těla dostat i jiným způsobem, například poraněnou kůži. „Jeho stav zatím stále vyžaduje pobyt v nemocnici. K lékaři přišel až 11. den od pobytu ve vodě a stěžoval si na bolesti nohou, poruchy chůze, slabost a zmatenost,“ popsala dále mluvčí.
Vyšetření krve však následně prokázalo leptospirózu. Léčen je antibiotiky. S ohledem na soukromí pacienta nelze poskytovat žádné bližší informace.
„Krajská hygienická stanice je stále v terénu v zaplavených oblastech a provádí šetření. I v souvislosti s touto první nákazou informujeme lidi, aby si pečlivě hlídali zdravotní stav,“ sdělila ředitelka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Zuzana Babišová.
Dodala, že je důležité poznamenat, že leptospiróza není přenosná z člověka na člověka. „Tedy není třeba hledat kontakty nemocného, ale je nutné opakovat a zdůrazňovat prevenci úzkostlivým dodržováním hygieny a požíváním ochranných pomůcek,“ uvedla.
„Nemoc nejčastěji přenášejí potkani a myši“
Hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková uvedla, že člověk se může různými druhy leptospir nakazit celoročně.
„U nás nemoc nejčastěji přenášejí potkani nebo myši. Každý rok jí onemocní nižší desítky lidí a průměrně jeden člověk ročně zemře. Víme, že po záplavách v roce 1997 se nakazila téměř stovka lidí a čtyři zemřeli. Podobná byla situace i po velké vodě v roce 2002,“ vysvětlila Macková.
Současně apelovala na všechny, kteří odklízejí následky povodní a dostávají se do styku s vodou a bahnem kontaminovanými předměty, aby se chránili před touto infekcí. Macková uvedla, že člověk se může různými druhy leptospir nakazit celoročně.
„Zásadní je hygiena rukou, pokud není k dispozici čistá voda a mýdlo, poslouží dezinfekce. Bakterie Leptospira se ale může do těla dostat nejen ústy. Vstupní branou infekce jsou i drobná poranění, oděrky na kůži, nebo lze leptospiry vdechnout s prachem z vyschlých usazenin,“ doplnila s tím, že jsou důležité pevné boty, ideálně holínky, které chrání nohy před poraněním i průsakem vody, dále pevné gumové rukavice.
„V případě již uschlého materiálu, kde se při úklidu víří prach, je proti vdechnutí leptospir potřeba použít také respirátory a ideálně i ochranu očí, protože i zasažená sliznice očí může být vstupní branou infekce,“ dodala hlavní hygienička a ředitelka SZÚ.
Z počátku se projevuje jako chřipka
Infekce se projevuje z počátku podobně jako chřipka a špatně se rozeznává, přítomny bývají vysoké horečky, netrvá dlouho a mívá dobrou prognózu, ale bohužel může dojít i na těžší formu, kde dochází i k zánětu mozkových blan a hrozí rychlé selhání orgánů.
Právě pro její nejednoznačné příznaky je důležité, pokud se člověk necítí dobře a pohybovali se v povodněmi zasažené oblasti, ihned o tom informovat lékaře.
„Kromě důsledné ochrany a hygieny je samozřejmě zásadní ke konzumaci i omývání potravy používat pouze čistou pitnou vodu a doporučujeme rozhodně vyhodit i všechny potraviny, které přišly do kontaktu se záplavovou vodou, včetně těch zdánlivě hermeticky uzavřených,“ zdůraznil ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví MZČR Matyáš Fošum.
Současně upozornil, že některé obaly nemusejí být technologicky stoprocentně vodotěsné, jinde se může infekce ukrývat například pod víčkem zavařenin v záhybech, i okem neviditelné poškození či netěsnost stačí. „Nemá smysl riskovat,“ dodal.
