Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česko

Pražské památky osvětluje 14 tisíc světel. První historické budovy se nasvěcovaly už ve středověku

Rozsvícený Karlův most a v dálce zářící Národní divadlo. foto: Technologie hl. m. Prahy

Reportáž
PRAHA - V zeleném hávu na Den svatého Patrika, červeně vyvedená na počest dárců krve či modře svítící na podporu lidí s autismem. Čtyři desítky moderních LED svítidel, jež umožňují „namíchat“ jakoukoliv barvu včetně bílé, činí z Petřínské rozhledny v ­Praze nejvýraznější světelnou dominantu metropole. Zářivému koloritu stověžaté Prahy však více než 65 metrů vysoká ocelová konstrukce nepřispívá sama.
  5:00

Karlův most je jediný most na světě osvětlený plynem, říká nejvyšší lampář světa. Měří přes 2 metry

Architektonických skvostů, jež se noc co noc odhalují pod paprsky zlatavého světla veřejnosti, se v největším tuzemském městě nachází bezmála sto čtyřicet. Jejich mnohdy nezapomenutelné snímky, které si nejen zahraniční návštěvníci pořizují, patří zcela jistě ke stěžejním důvodům, proč je Praha tak turisticky atraktivní.

„Při nočním osvětlení může být na památky daleko zajímavější pohled, protože jej nenarušuje spousta externích prvků, například pouliční světla, reklamy či okolní budovy. V noci totiž můžeme zajistit, aby skutečně dominovala pouze ta zdůrazněná část,“ líčí Tomáš Jílek, předseda představenstva firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP), která má osvětlování památek na starosti. Mezi nimi namátkou Karlův most, Strahovský klášter, Vyšehrad či Rudolfinum. Výjimku tvoří Pražský hrad, jehož správa zajišťuje nasvícení sama.

Světlo namíří na pražské kulturní stavby vždy po západu slunce, a ­to postupně ve tříminutovém intervalu – pomyslný jízdní řád určuje doba jejich vzniku. V zimní měsících září do okolí až o pět hodin déle než v létě, kdy jsou dny delší.

„Postupným rozsvěcováním vyjadřujeme památkám úctu k jejich stáří,“ vysvětluje Jílek. Takový časový rozestup byl zvolen kromě ohledu na možnou přetíženost elektrické sítě i proto, aby se poslední objekty rozsvítily přesně půl hodiny od těch prvních. V potemnělém prostředí nejdříve vyniknou stavby z 10. století a jako poslední se „probudí“ pamětihodnosti ze současného století (viz box). Na podobném principu funguje i jejich postupné zhasínání: minutu po půlnoci nejprve „usnou“ nejnovější monumenty a každé další tři minuty následují ty o století starší.

Petřínská rozhledna v barvách francouzské trikolóry jako výraz solidarity po...
Modře osvětlený Národní památník na pražském Žižkově.

Jízdní řád nasvěcování

Pražské památky jsou nasvěcovány postupně v tříminutovém intervalu po stoletích, v nichž vznikly. Od nejstarších po nejnovější.

10. století
bazilika svatých Petra a Pavla na Vyšehradě, Leopoldova brána

11. století
žádná památka

12. století
Strahovský klášter, Krannerova kašna

13. století
Staronová synagoga, Anežský klášter

14. století
Karlův most, Týnský chrám, Emauzy

15. století
Jindřišská věž, Betlémská kaple

16. století
Novoměstská radnice, Malostranská mostecká věž

17. století
Klementinum, Černínský palác, Loreta

18. století
chrám svatého Cyrila a Metoděje, Břevnovský klášter, Stavovské divadlo

19. století
Národní divadlo, Rudolfinum, Palác Žofín, Mánes, Petřínská rozhledna

20. století
Památník na Vítkově, Obecní dům, Čechův most, sídlo Magistrátu hl. m. Prahy

21. století
Památník čs. vojákům na Vítězném náměstí, Památník čs. vojákům na Vítězném náměstí, pomník T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí

„Existují však i objekty, které jsou z technických důvodů zapínány společně s veřejným osvětlením a svítí celou noc, jako například socha T. G. Masaryka, evangelický kostel v Braníku či Chvalský zámek,“ líčí šéf městské organizace. Až do rozednění září rovněž zmíněná Petřínská rozhledna.

Historie architekturního osvětlení, nazývaného též jako slavnostní, se datuje již od středověku, kdy se ohněm v železných koších a pánvích osvětlovala královská sídla během rytířských turnajů či jiných slavností. Tuto metodu postupně nahradila zdobená svítidla na olej. Průlom přinesl až vynález obloukové lampy a žárovky v 19. století. V Česku se světelné dekorace objevily prvně na Národním divadle a Karlově mostě. K systematickému osvětlování pražských pozoruhodností pak došlo ve 20. letech minulého století.

V současnosti nejmoderněji nasvícená je rozhledna na Petříně, která jako jediná využívá LED osvětlení. Ostatní památky disponují vysokovýkonnými reflektory fungujícími zejména na bázi sodíkových výbojek. To by se však mělo změnit - radní města nedávno rozhodli, že do konce roku 2020 bude v Praze obnoveno nejen veřejné osvětlení, ale částečně i to slavnostní.

Mezi prvními mají přijít na řadu například Národní divadlo, Loreta, Jindřišská věž či Břevnovský a Strahovský klášter. Jaké významné stavby budou následovat, se teprve uvidí, záleží na aktuálních potřebách a mimo jiné i na financích.

„Nepočítejte však s tím, že se na památkách bude odehrávat světelná show, pro takové účely máme Petřín, to stačí,“ zdůrazňuje Tomáš Jílek s tím, že žádný objekt by po obměně nasvícení neměl obsahovat barevné osvětlení. „Nemáme ambici udělat z Prahy nějaký Disneyland,“ přitakává radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09). Celý proces výměny světel bude konzultovaný s ­památkáři, kteří sami určí, které signaturní prvky bude vhodné zvýraznit a které naopak potlačit.

Proud za dva miliony

Hlavní změnou by mělo být to, že osvětlení staveb se propojí s interním systémem THMP. V momentě, kdy některá ze žárovek přestane fungovat, dozvědí se to „světlaři“ přímo z monitoru a ne jako doposud od veřejnosti či od techniků v terénu. Elektronicky půjde řídit i intenzitu světel.

Obnova architekturního osvětlení by navíc mohla Praze pomoci i v boji proti světelnému smogu, jejž nasvícené památky produkují, neboť světlo z nich na rozdíl od pouličních lamp často směřuje zespoda nahoru. A moderní svítilny by tohle mohly eliminovat. „Zvažujeme možnost, že by několik památek, které svítí celou noc, mohly kupříkladu od druhé do šesté ranní svítit výrazně nižší intenzitou a některé části by mohly být vypnuté,“ přibližuje Jílek.

Nasvícený kostel svatého Václava. Moderní trojlodní sakrální stavba se nachází na náměstí Svatopluka Čecha v pražských Vršovicích.

Nasvícení kulturních dominant v metropoli stojí ročně dva miliony korun. Z hlediska finančních nákladů jsou nejvíc náročné Karlův a­ Čechův most – oba jsou osvětlené dvěma stovkami svítidel.

Na to, aby památky zářily v noci optimálně, dohlížejí dvě specializované posádky, celkem čtyři lidé. „Je to prestižní práce. Leckdy se dostanou do míst, kam se veřejnost nepodívá,“ vyzdvihuje Jílek. Od běžných techniků se tito odborníci liší tím, že pracují s horolezeckou technikou a často i s houbičkou a prostředky na mytí. Světla u architektonických objektů totiž mají menší pravděpodobnost poruch. Zatímco veřejné osvětlení čítá v­ hlavním městě zhruba 135 tisíc lamp, na památky směřuje „jen“ asi 14 tisíc světelných zdrojů.

Pohled na večerní osvětlenou Prahu.