Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Krátce

Česko

KONCERT Jan Spálený na třináctce

Vstupné dobrovolné, vstup bezbariérový. Ne nepodstatná podrobnost stojí na pozvánce prvního poprázdninového koncertu z cyklu folkrockových vystoupení Třináctého na třináctce, na který si do Komunitního centra sv. Prokopa na Slunečním náměstí v pražských Nových Butovicích východočeský zpěvák a kytarista, zakladatel kapely Oboroh Slávek Klecandr zve různé zajímavé hosty. Tentokrát bluesmana, multiinstrumentalistu, skladatele, textaře a zpěváka, také hudebního režiséra a nočního vypravěče pohádek na rozhlasových vlnách, který se sám označuje za „tatínka jedné z živých podob českého blues“.

Jana Spáleného doprovodí členové jeho tria Michal Gera (trubka) a Filip Spálený (baskytara). V rámci programu komunitního centra se kromě výstav a dalších kulturních aktivit odehrávají koncerty širokého žánrového rozpětí - od klasických varhanních či sborových, duchovních (ty v kostele sv. Jakuba Staršího ve Stodůlkách) až po rockové, folkové či přehlídku Spirituálfest.

Marta Švagrová Třináctého na třináctce, Komunitní centrum sv. Prokopa, Nové Butovice, 13. 9.

FOTOGRAFICKÁ VÝSTAVA Z života Pavla Baňky

Ulice Myslíkova na Praze 1 je čerstvě zrekonstruovaná, jezdí po ní zase tramvaj, lajna pro cyklisty tam ale chybí... To ale jen tak mimochodem, když už tam člověk zajel. V Myslíkově ulici se nalézá také jedna z těch bytových galerií, kde zazvoníte a oni si pro vás osobně přijdou. V domě č. 9 se v prvním patře nachází Galerie v 5. patře, což vás nemusí mást. Rodinný prostor těch tří pokojů se výborně hodí k domácí, osobní atmosféře fotografií Pavla Baňky (nar. 1941), fotografa intelektuálně-dobrodružného charakteru, motoristy beatnického typu, portrétisty svých umělecky založených žen, pedagoga a šéfredaktora časopisu Fotograf.

Po stěnách galerie rozmístil zvětšeniny, které naplňují smetanovský titul jeho výstavy. Tedy fotografie, které vybral proto, že pro něho měly zvláštní, osobní význam, fotil je jistě s radostí, se zaujetím, s jakým fotí člověk, má-li co a je-li nesen inspirací. Jsou tam záběry intimního štěstí, radosti, vitality, života. A přitom je na všem rozprostřen povlak jemné nostalgie a melancholie. Jsou to glosy, které byly napsány jakoby mimochodem, a přitom v nich je to nejdůležitější. Jiří Peňás Pavel Baňka: Z mého života 8. 9. - 2. 10., Galerie 5. patro. Praha 1

KONCERT Sametová holka z fjordu

Skandinávie si na nedostatek talentovaných hudebníků nemůže stěžovat. Příkladem je i excentrická Norka Hanne Hukkelberg, která se svými křehkými ambientními písničkami protknutými zvuky ulice vystoupí ve čtvrtek v pražském Paláci Akropolis. Do svých tracků balí klapání psacího stroje, zvonek od kola, ale i jazz, pop a folk. Někdy si člověk připadá, jako kdyby se ponořil do ledovcového jezera, poslouchal tep v uších a pak se vynořil do křiku racků. Zajímavé je, že Hukkelberg začala svoji pěveckou kariéru v metalové skupině Funeral, aby se později přidala ke kapelám Jaga Jazzist, Shining nebo Hurra Torpedo. Své poslední album Blood from a Stone natočila na ostrově tři sta kilometrů vzdáleném za polárním kruhem a podíleli se na něm Motorpsycho, Huntsville a Hurra Torpedo. Posledně zmiňovaní dodali sóla na mrazáky a kamna. Komu naskočila husí kůže, může se jít o dva dny dřív ohřát na koncert Nouvelle Vague. Kapela, jež na člověka kouká z kdejaké reklamy, soundtracku či televizní znělky, vystoupí v KC Vltavská. Kdo by neznal jejich hit Too Drunk, Too Fucked? Pavel Vokatý Nouvelle Vague, 14. 9., KC Vltavská, Praha Henne Hukkelberg, 16. 9., Palác Akropolis

VÝSTAVA Ingriš a ti další

Dvakrát vyplul ke břehům Polynésie na balzovém voru Kantuta. Poprvé takřka zahynul, podruhé uspěl. Byl dokonce prohlášen za mrtvého. Eduard Ingriš, opomíjený hrdina, který se v padesátých letech dvacátého století vydal do Pacifiku. Nikdo neopomene připomenout Ingriše dirigenta, skladatele, autora operet, především ale písničky Niagara. Méně se připomíná, jak se po odchodu z Československa bez peněz protloukal Jižní Amerikou. Nakonec se stal obdivovaným hudebníkem, filmařem a mořeplavcem. Potkával se s prezidenty, přátelil s hollywoodskými hvězdami, jeho filmová hudba byla nominována na Oscara, byl poradcem Ernesta Hemingwaye a přítelem Thora Heyerdahla... Tramp, hudebník a námořní kapitán Eduard Ingriš má mezi Čechy řadu následovníků. Třeba dvojici Hanzelka-Zikmund, Pavla Pavla, který „rozchodil“ sochy moai na Velikonočním ostrově, cyklistu Víťu Dostála, který jako první Čech objel na kole svět, Marka Audyho, speleologa a fotografa, či Richarda Jaroňka, odvážného podvodního fotografa tygřích žraloků. Marta Švagrová Češi na moři - Pocta Eduardu Ingrišovi, Městské centrum Grand, Slaný, 11. - 29. 9.

RETROSPEKTIVA Prázdniny nekončí, přijel pan Hulot!

Humor trvá. I když jsou ti nejlepší z komiků světové kinematografie dávno mrtví, jejich gagy rozesmívají další a další generace diváků. Platí to i o vizionáři Jacquesovi Tatim. Z prostředí pařížských kabaretů, kde vystupoval v krátkých vtipných pantomimách, se vyšvihl na pozici jednoho z největších vizionářů filmového humoru - humoru takřka beze slov, který je nejen proto srozumitelný po celém světě. Po uvedení na letošní Letní filmové škole je Tatiho dílo, čítající tři krátké a šest celovečerních snímků, k vidění na režisérově pražské retrospektivě v kinech Lucerna a Kino 35. Sahá od Tatiho první účasti na plátně v Clémentově titulu Pěstuj svou levačku přes filmařův první autorský pokus Škola pošťáků, po „objevení“ ikonické postavy pana Hulota, který figuruje v Tatiho nejklasičtějších dílech.

Tatiho humor je jemný, někdy téměř nepostřehnutelný. Odehrává se v několika obrazových plánech a často mimo střed dění, nemlátí diváka po čumáku, ale nechává ho zažívat slastné dobrodružství z objevování. Vojtěch Rynda Retrospektiva Jacquesa Tatiho, kina Lucerna a Kino 35, Praha, do 18. září