Chudí obyvatelé Amazonie jsou vystaveni silnému pokušení. Když vykácejí okolní stromy, finančně si pomohou. Do vesnic přijde do té doby nebývalá prosperita.
Jak ukázal mezinárodní tým vědců pod vedením Any Rodriguesové ze Centre d’Ecologie Fonctionelle at Evolutive v Montpellier, nemá ekonomický boom na místě vykáceného pralesa dlouhé trvání. Vesničané po čase upadnou do stejné bídy, v jaké žili před vykácením pralesa. Rodriguesová a spol. to dokazují ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Science.
Od roku 2000 padlo v brazilské Amazonii za oběť kácení, požárům a proměně na zemědělskou půdu 155 000 kilometrů čtverečních deštného lesa. Ročně mizí les o celkové ploše srovnatelné s rozlohou Kuvajtu – za minutu zmizí porost o výměře čtyř fotbalových hřišť.
Tým Any Rodriguesové sledoval život lidí v 286 odlesněných oblastech. V první fázi se jejich životní úroveň výrazně zlepší. Rychle tu stoupaly výdělky a ruku v ruce s tím se zvyšovala gramotnost i průměrná délka lidského života.
Lidé si zjevně užívali peněz za dřevo z pokácených stromů, z nerostů, které se začaly těžit, nebo z výnosů polí a pastvin založených na nově získané zemědělské půdě. Vybudovali silnice, školy, zdravotnická zařízení.
Bohužel zlepšení nevydrží dlouho. Nové zdroje se rychle vyčerpají. Po čase se obyvatelstvo propadne hluboko pod průměr brazilské životní úrovně. Jsou tam, kde byli. S tím rozdílem, že prales je nenávratně ztracen.
„Příroda Amazonie patří k tomu nejcennějšímu, co na Zemi máme,“ říká Ana Rodriguesová. „Zároveň je to však i velice chudá oblast. Obvykle se má za to, že přeměna deštného lesa na pastviny a pole je nejlepší způsob, jak naplnit oprávněné nároky tamějších obyvatel na ekonomickou prosperitu. My jsme se pokusili tento předpoklad prověřit. Prokázali jsme, že počáteční zlepšení nelze udržet.“
Vědci jsou přesvědčeni, že výsledky studie poskytly další pádný argument pro omezení kácení deštného lesa v Amazonii. Tam, kde se prales ještě kácí, je nutné zajistit, aby dočasný vzestup životní úrovně nebyl následován děsivým propadem. Vyčerpání zdrojů vede k tomu, že lidé danou oblast opustí. Na počátku 90. let minulého století byla plná třetina pastvin získaných kácením a vypalováním deštného lesa opuštěna, protože se jejich půda vyčerpala a neuživila dobytek.
Většina lidí však vidí jen klady počátečního boomu. Vidina rychlého zbohatnutí láká do Amazonie stále další lidi rozhodnuté těžit dřevo, pěstovat zemědělské plodiny, chovat dobytek nebo hledat zlato a drahokamy. Tlak na Amazonii nepolevuje, naopak narůstá.
Sami si nepomohou „Současný stav, kdy po ekonomické konjunktuře následuje krach, je pro zajištění budoucnosti tamních obyvatel zcela nežádoucí,“ říká Andrew Balmford z University of Cambridge, který se na vypracování studie přímo podílel.
Stejně tak ničivý je ale i pro všechny organismy a světové klima, domnívají se autoři studie. Probíhající proces mohou podle nich zvrátit jen prostředky od lidí žijících mimo Amazonii, kteří by chtěli investovat do udržení amazonského deštného lesa. Tyto finance by měly zaručit, že obyvatelům se vyplatí deštný les neničit.
Realizace těchto plánů bude náročná nejen na peníze. Po kodaňském fóru o klimatických změnách v prosinci loňského roku se ale rozběhla jednání s ekonomicky vyspělými zeměmi, aby platily zemím, jako je Brazílie, za to, že budou chránit lesní vegetaci. Tato jednání jsou podle vědců příslibem, že se dá současná katastrofická situace vyřešit ku prospěchu všech – domorodé Brazilce nevyjímaje.
