PRAHA Nemoc šílených krav z Česka mizí. Státní veterinární správa proto připravila žádost Evropské komisi, ve které požaduje zmírnění dosavadních přísných kontrol na úroveň, která postačuje ve starých zemích Evropské unie.
Pokud komise vyhoví, ušetří to peníze českým zemědělcům, kteří by už na BSE nemuseli nechat testovat tolik kusů skotu jako dnes. Dosud musejí nechat vyšetřit mozek každého poraženého zvířete staršího než 30 měsíců. Do budoucna by se však tato hranice měla zvednout na 48 měsíců. Jedno vyšetření přitom stojí zhruba 800 korun.
„O žádné obrovské částky nepůjde, přesto nám to peníze ušetří,“ říká soukromý zemědělec Karel Horák, který na své farmě v Žehuni u Poděbrad chová holštýnský skot.
Podle mluvčího veterinární správy Josefa Dubna zaznamenaly české laboratoře poslední případ bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) již před více než rokem, a to 4. května 2009 na Opavsku. Právě tím chce Česko argumentovat. „Zvýšení věkové hranice platí ve všech starých státech EU, ve Slovinsku a na Kypru. Všude jinde se musí testovat už od 30 měsíců. Nyní se chceme připojit také my,“ říká Duben.
Veterinární správa proto v těchto dnech odeslala návrh žádosti ministerstvu zemědělství, na kterém nyní bude, aby Brusel oficiálně oslovilo. „Ministerstvo zemědělství iniciativu Státní veterinární správy podporuje a v souladu s ní bude jednat,“ odpověděl na dotaz LN, co s plánem veterinářů dál bude, mluvčí ministerstva Václav Tampír.
Proti není ani hlavní hygienik Michael Vít, když ohrožení zdraví lidí nepředpokládá: „S BSE v České republice zas až takové problémy nejsou. Věřím, že možnost posunout kontroly do vyššího věku kolegové ze Státní veterinární správy velmi zvážili.“ Nyní už tak bude nejspíš záležet jen na Evropské komisi, zda žádosti vyhoví. „Jestli to bude hned od příštího roku, těžko předvídat, ale očekávat se to dá,“ hádá Duben,
Staré země EU mají proti Česku výhodu, když pro tamní zemědělce je věk 48 měsíců závazný již nyní. V minulosti byly totiž podmínky pro přiznání této výhody měkčí. Česko navíc začalo přísné požadavky EU na testování BSE a zákaz krmení krav masokostní moučkou plnit až v roce 2003 a nutná šestiletá lhůta pro podání žádosti tak vypršela až loni. Odklad povinných testů se paradoxně týká i Velké Británie, kde bylo v minulosti objeveno 180 tisíc krav nakažených BSE. „Ze začátku měli případů BSE velmi mnoho. Zavedli ale drastická opatření a počet případů pochopitelně setrvale klesal, což je hlavní podmínka pro možnost posunu povinného vyšetřování,“ vysvětluje Zbyněk Semerád, šéf Odboru zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy.
BSE může u lidí pravděpodobně vyvolat neléčitelné onemocnění nervové soustavy - Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. Ta vede k degeneraci mozku a posléze k jisté smrti. Nemoc se šíří tzv. priony, bílkovinami vyskytujícími se v nervové soustavě savců. Vznik a průběh choroby zatím věda nedokázala zcela osvětlit. Blízce příbuzná prionová nemoc kuru ovšem v minulosti prokazatelně málem vyhubila novoguinejský kanibalský kmen Fore, který proslul rituálním pojídáním mozku zemřelých příbuzných.
***
V ČESKU SE OBJEVILO „POUZE“ TŘICET PŘÍPADŮ BSE Od roku 2001 se v Česku začal testovat mozek všech porážených krav starších 30 měsíců. Jeden test zemědělce stojí asi 800 korun. Od té doby bylo vyšetřeno více než 1,5 milionu kusů skotu, objeveno bylo 30 pozitivních případů BSE. Poslední veterináři odhalili 4. května 2009 na Opavsku. Vzhledem k tomu žádají Evropskou komisi, aby čeští zemědělci museli dávat testovat až zvířata starší 48 měsíců, podobně jako jejich kolegové ze staré patnáctky EU.
Jak útočí prion V mnoha tělních buňkách, například i v neuronech najdeme u lidí i u řady dalších savců priony. Když se neškodné bílkovinné částečky „zašmodrchají“ - změní své prostorové uspořádání, stanou se z nich zákeřní „zabijáci“. Ti mají na svědomí šíření tzv. prionových onemocnění, mezi něž patří například BSE nebo Creutzfeld-Jakobova choroba.
Nemoc šílených krav neboli bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) se poprvé objevila v roce 1986 ve Velké Británii, kde se nedokonale tepelně zpracovaná masokostní moučka přidávala do krmiva pro hovězí dobytek. Na toto onemocnění mozku na světě už zemřelo zhruba 200 lidí, z toho drtivá většina na britských ostrovech. Nemoc má velmi dlouhou inkubační dobu. U krav se uvádí dva až osm let. U lidí je pravděpodobně ještě mnohem delší - v některých případech až více než deset let.
