Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to řekl místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím z ODS.
"Odešel na vlastní žádost poté, co ho o to požádal tehdejší předseda vlády. Ten měl situaci nesmírně komplikovanou v tom, že podle slov brigádního generála Krejčíka buď zůstane ve funkci, nebo skončí vláda, protože někteří poslanci nevysloví vládě podporu, anebo brigádní generál skončí a vláda bude pokračovat. Proto si vybral variantu odchodu," uvedl Vidím.
Případ Krejčíkova odchodu z čela vojenského zpravodajství (VZ) vyšetřuje Vojenská policie. Z funkce odešel v roce 2007 oficiálně na vlastní žádost. Podle spekulací médií na něj naléhala tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová poté, co ho jeho podřízený Pavel Adam obvinil ze zneužívání zpravodajské služby. Parkanová reagovala na dokument popisující údajné Krejčíkovo zneužívání funkce.
Odchod za "nestandardní" po Krejčíkově vystoupení před poslanci označil i nynější ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).
Kauzu Krejčíkova odchodu z funkce by mělo nadále řešit ministerstvo obrany, domnívá se předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan (ČSSD). Krejčík před výborem vypovídal minulý týden a podle Bublana "mohlo být zklamáním", že víc než podezřelým armádním zakázkám, na nichž pracovali jeho lidé, se věnoval právě okolnostem svého odchodu z funkce.
"Nemám chuť, aby se z toho výboru stal soudní tribunál," podotkl Bublan. Pro některé poslance prý z Krejčíkova vystoupení vyplynulo, že jeho odchod z čela vojenské tajné služby "byl daní" za to, že se služba zabývala právě armádními zakázkami.
