MOSKVA/PRAHA Prezident Tatarstánu - funkce, která této ruské republice zajišťovala víc než jen formální autonomii, bude možná již brzy minulostí. A podobně to má dopadnout i u dalších republik, které společně s kraji, oblastmi a dalšími subjekty tvoří slepenec jménem Ruská federace. Podle ruských médií totiž Kreml připravuje zákon, který má ruské republiky o možnost mít ve svém čele „svého“ prezidenta zbavit. Moskva se tak údajně snaží omezit vliv regionálních vůdců a posílit centrální moc.
Zatímco v 90. letech za vlády prezidenta Borise Jelcina se oblasti snažily získat co nejvíce autonomie, od roku 2000, kdy přišel do Kremlu Vladimír Putin, je patrná zcela opačná snaha. Především v republikách s převážně muslimským obyvatelstvem se Moskva obává rostoucí snahy získat co nejvíce samostatnosti a provádět například i nezávislou zahraniční politiku orientovanou na islámské státy.
Prezident? Jen v Kremlu Jako první má přijít o svého prezidenta právě Tatarstán, kde vládne od roku 1991 Mintimer Šajmijev. I když včera vedení Tatarstánu odmítlo, že by připravovalo „dobrovolnou“ likvidaci symbolu své státnosti - funkce prezidenta -Moskva se přece jen na omezení vlivu subjektů chystá. Tatarstán tak může přijít přinejmenším o část silné autonomie - včetně ekonomické samostatnosti -, kterou si na Moskvě dokázal vybojovat i bez válečného konfliktu.
I kdyby se Kremlu podařilo dohodnout se s Šajmijevem v klidu, jiní národní lídři mohou na své prezidentské funkci trvat. Například čečenský prezident Ramazan Kadyrov, který je typickým klanovým vůdcem a s ruským prezidentem jedná jako rovný s rovným. Dokonce k němu může přijít v teplákách.
Jestliže Čečensko může být jako největší oříšek zatím ponecháno mimo pozornost, na řadě po Šajmijevovi budou prezidenti republik Baškortské, Čuvašské, Burjatské, Tuvské či Altajské. I když o těchto republikách ve světě málokdo slyšel, vliv jejich prezidentů je značný. Ruský tisk navíc upozorňuje na to, že po prezidentech se Kreml vrhne na další regionální elity. V některých ruských oblastech a velkých městech se totiž vytvořil doslova klanový systém. Například moskevský starosta Jurij Lužkov je nazýván „typickým feudálem, který je sice loajální panovníkovi, ale jen do té míry, pokud se mu to hodí“.
Návrh na zrušení prezidentských funkcí má mít především symbolický dopad - podle kremelských expertů je důležité, aby ruský občan měl jen jednoho prezidenta. Toho, který sedí v Kremlu.
***
Republiky v hledáčku
* Ruská federace je tvořena 83 (podle některých členění 88) subjekty, mezi nimiž je 21 autonomních republik.
* Funkci prezidenta má následujících 14 republik: Adygejská, Altajská, Baškortská, Burjatská, Čečenská, Čuvašská, Ingušská, Kalmycká, Karelská, Komiská, Sašská, Severoosetská, Tatarská a Tuvská.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
