Zkáza, pohroma, šok, takovými slovy popisují lidé pocity při návratu domů. "To bylo to nejhorší, věděli jsme podle obrázků z televize, že máme dům pod vodou, ale ta zkáza, když jsme otevřeli dveře, to bylo neuvěřitelné," vylíčila Miloslava Čapková, která věří, že to nejhorší je pryč.
Pomoc při úklidu
Bez pomoci dobrovolníků z Adry, přátel, vojáků i úplně cizích lidí, by si dnešek řada lidí zasažených povodní nedovedla vůbec představit. "Sami bychom to nezvládli, moc se těším, až to tu dáme dohromady a pozveme všechny na kafe a buchtu," zmínila s úsměvem i slzičkou Čapková. Voda jí odnesla vše, nové vybavení i fotky, na zdi domu zůstalo keramické sluníčko od maminky. "Je to to jediné, co mi zbylo, snad je to znak, že všechno s pomocí přátel zvládneme," dodala žena.
Právě slunce je tím, co vlévá lidem optimismus do žil. "Alespoň se nám líp uklízí," podotkla Soňa Netušilová, která se o záplavách dozvěděla na dovolené. Syn jen stihl vynést oblečení a věci z dílny do prvního patra.
Domov opustil před státnicemi, teď už novopečený inženýr Jindřich Netušil oblékl holinky a vynáší zničené věci. "Bylo to strašně rychlé, nikdo nevěřil, že by voda mohla přijít zas," zmínil. Křešice byly pod vodou v roce 2002 a voda v obci byla i v roce 2006.
Výměnný obchod mezi obcemi
První finanční pomoc nabídla svým občanům obec. "Ještě nemáme žádné peníze od státu, proto jsme rozhodli vyplatit lidem jednorázovou částku 10 000 korun, což je dohromady 1,7 milionu korun," uvedl starosta Václav Kovařík, jenž mimo jiné ocenil pomoc mezi obcemi na Labi, kde nyní funguje výměnný obchod. "Nabízíme čisticí prostředky za lopaty, holinky za košťata," vysvětlil.
V Křešicích žije 1450 lidí, opustit domov jich muselo 1020. Voda zaplavila 260 objektů. Do některých se lidé vrátit už nebudou moci, předběžně pět budov se bude bourat. "Nemáme teď nic, zůstaly holé zdi, které musíme obouchat. Přesto jsem si uvědomila, že tu chci žít a zestárnout," zdůraznila Čapková. Ani starosta se nebojí vylidnění obce. "Žijí tu rodáci, co tu mají kořeny, jsou to lidé stateční," zdůraznil Kovařík.
FOTOGALERIE: Lidé začali uklízet spoušť |
Marnost a zoufalství však čiší z obličejů hlavně starších lidí. "Už bych šel, ale není kam," posteskl si Jaroslav Rybenský. "Žiju tu 50 let, dřív se Labe čistilo, teď je plné bahna, a voda se tak vylévá," míní Rybenský. Obci před záplavami nepomohly ani protipovodňové zábrany za 200 milionů korun, ty jsou totiž stavěné na dvacetiletou vodu. Rezignovaných je ale zřejmě jen menšina, většina doufá v lepší časy. "Co nám zbývá, než pracovat a věřit, že bude líp," shrnula paní Martina ze zahrádky, kde rajčata a česnek spolkla vrstva bahna.
