Ve všech kostelích a modlitebnách - v tomto případě bez rozdílů daných různými tradicemi a vyznáními - se dnes dopoledne na slavnost Narození Páně konají bohoslužby vycházející z textu evangelia.
Vánoční svátky v lidové kultuře mají předkřesťanský původ ve slavení zimního slunovratu. Do církevního kalendáře byly Vánoce jako svátky narození Spasitele zařazeny v Římě roku 336.
K vánočním dnům se váže v českém prostředí řada lidových zvyků. Většinová společnost původní křesťanský obsah Vánoc postupně přetransformovala. Ti, kdo s tímto vývojem nejsou spokojeni, upozorňují, že nad duchovními hodnotami vítězí konzumní přístup k životu.
Podle bible se před dvěma tisíci lety vydala těhotná dívka Marie se svým snoubencem, tesařem Josefem, z Nazaretu v severním Izraeli do Betléma, ležícího nedaleko Jeruzaléma, aby se tam zúčastnili povinného sčítání lidu. Údaj o Ježíšově narození přímo v Betlémě však historici vesměs odmítají jako legendu.
I muslimové postavu Ježíše v určitém smyslu zahrnuli do svého náboženství. Židé na "svého" Mesiáše čekají naopak dodnes. Stejně jako oni a muslimové však Vánoce neslaví ani svědkové Jehovovi, křesťany považovaní za sektu.
25. prosince 2006 13:29
PRAHA -
Dnešní den, Hod Boží, hlavní vánoční svátek, je pro křesťany připomínkou příchodu Spasitele na tento svět. Slaví se narození Ježíše Krista a vyznává se víra, že je Božím synem, Vykupitelem a Mesiášem zaslíbeným Izraeli o 800 let dříve proroky.
