Kreml se zmítá mezi ekonomickou krizí, touhou udržet si postavení světové velmoci a nutností hledat nové spojence při překonávání finančních potíží. Analýzy posledního zahraničního vystoupení jinak agresivního a sarkastického premiéra Vladimira Putina se shodují ve dvou zásadních bodech. Ubylo agresivity a objevily se známky smířlivosti k Západu i USA. Hlavním důkazem zásadní změny zahraniční politiky Kremlu ale má být až páteční konference o bezpečnosti v Mnichově.
Ruští analytici posuzují rozhodnutí Moskvy zatím nerozmísťovat rakety v Kaliningradu střízlivěji než jejich západní kolegové, kteří v tomto kroku vidí „vstřícné gesto vůči Americe“. Ruský tisk spíš zdůrazňuje ekonomické těžkosti, které postihují i armádu a které zabraňují realizaci takových projektů, jako je vybudování raketové základny v Kaliningradské oblasti.
Vyhlídky Ruska totiž vypadají chmurně. Mezinárodní agentura Fitch hodnotí budoucnost ruské ekonomiky stupněm „negativní“. První vicepremiér Igor Šuvalov již přiznal, že státní rozpočet musí být předělán. Pokud by ale stát omezil i sociální výdaje, sociologové varují před vážnými občanskými nepokoji. Hrůza z „ruské ulice“ vede vedení země také ke zmírnění tónu, který doposud především Putin používal v zahraničněpolitickém styku.
Putin ještě před třemi měsíci prohlašoval, že ekonomická krize se Rusku vyhne. Nedávno v Davosu ho už ale posadil s ostatními postiženými zeměmi na „jednu loď“.
Putinova slepá ulička Podle známé ruské socioložky Julie Ševcové je důvodem změny Putinova chování hrozba domácí recese, s ní spojené obrovské nezaměstnanosti, devalvace rublu a následných pouličních nepokojů. „Rusko se dusí, hledá cestu ze slepé uličky, do které ho zahnala Putinova politika.“ Nejen ona připouští, že Putin se snaží zachránit si reputaci zlepšením vztahů se Západem, bez jehož pomoci Rusko krizi nemůže přežít.
Proto také Moskva pozitivně zareagovala na informace o návrhu prezidenta USA Baracka Obamy na jaderné odzbrojení, ovšem požaduje výměnou za novou éru ve vztazích s USA zrušení plánů na rozšíření systému protiraketové obrany v Evropě.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
