Jednou z příčin rychlejšího poklesu prodejů může být podle něj fakt, že ekonomická krize a následné zlevňování potravin stírají cenové rozdíly mezi diskonty a supermarkety. Maloobchodní tržby v Česku klesají již téměř rok, nejvýrazněji prodejcům motorových vozidel a nepotravinářského zboží.
„Jejich cílová skupina (diskontů) byla nejvíce postižena krizí,“ uvedl viceprezident svazu Michal Ševera. V diskontech, které nabízejí svým zákazníkům levnější potraviny než supermarkety či hypermarkety za cenu menšího nákupního pohodlí, nakupují spíše lidé z nižších příjmových skupin. Při sbližování cen v diskontech a ostatních prodejnách si zákazníci raději zvolí místo, které jim přináší vyšší nákupní komfort.
Juračkův výrok rovněž potvrzuje výsledky červnového průzkumu společnosti Incoma GfK. Zatímco hypermarkety letos dál posilují pozici na českém trhu a jako hlavní nákupní místo potravin je uvádí již 43 procent domácností, o čtyři procenta více než před rokem, podíl diskontních prodejen letos mírně klesl, a to z 25 procent v roce 2008 na 23 procent v letošním roce.
Na začátku června bylo v Česku 587 diskontních prodejen, 558 supermarketů a 246 hypermarketů. V roce 1998 fungovalo v Česku 234 diskontních prodejen, 487 supermarketů a 25 hypermarketů.
Tržby deseti největších obchodních řetězců v Česku v roce 2008 podle předběžných odhadů společnosti Incoma GfK a časopisu Moderní obchod vzrostly meziročně o 23,2 miliardy korun na rekordních 312,2 miliardy Kč.
Celkové maloobchodní tržby v Česku v srpnu meziročně klesly o 3,5 procenta. Tržby v maloobchodě se tak snížily již po jedenácté za sebou.
