Během Vánoc se stal hoteliér a dobrodruh Alexandr Bílek (46) jedním ze strůjců až zázračně štědré nadílky. Bílkovi kamarádi totiž chtěli samoživitelky s dětmi obdarovat dárky, spontánně tak založili transparentní účet, zveřejnili jej na sociálních sítích a pak jen se spadlými bradami pozorovali, jak se solidarita jiných během svátků přehoupla přes milion korun.
  |
„Právě mi píše kaplan a přimlouvá se za maminku, která je ve vězení. Drží nám modlitební palce,“ hlásí zpoza pracovního stolu hoteliér Bílek s pohledem upřeným do obrazovky počítače. „Teď zase píše jedna z maminek, že našla další byt 2+1, že by to už mohlo vyjít,“ čte pro změnu z telefonu.
Zatímco venku chumelí, rodinný hotel Hromovka uprostřed hor dopřává obědvajícím hostům domácky útulné kulisy. Zimní sezona je právě v plném proudu. V tyto dny ale Bílka vedle blaha ubytovaných plně zaměstnávají neustále přibývající zprávy a e-maily. „Už jich je přes tisíc, chodí mi různé příběhy. Musím si v tom udělat pořádek, už nevím, kdo je kdo,“ vysvětluje, zatímco tiskne jeden e-mail s žádostí o finanční pomoc za druhým.
„Takto obrovská podpora od lidí byla šok. Mysleli jsme, že se vybere dvacet nebo třicet tisíc, ale lidé posílali pořád dál a dál,“ povídá hoteliér s tím, že nikdy dříve žádné peníze takto přijímat nechtěli.
Teď ale přes osm set tisíc korun čeká na „krok B“: tedy až budou moci přispět matkám v nouzi na bydlení. Zaplatí kauci, pár nájmů nebo další potřebné výdaje. Zatím je Bílek v kontaktu asi se čtyřicítkou žen. „Možná jich nakonec bude více. Chceme pomoci hlavně těm, které jsou v azylových domech, ubytovnách a samoživitelkám,“ říká.
Další finanční pomoc jim ještě přislíbila jedna z nadací. Částku by rádi rozdělili co nejdříve, hoteliér ale nechce při výběru obdarovaných udělat žádnou unáhlenou chybu. Domluva s matkami zní jasně: najdou si samy bydlení, vše si předjednají a pak se ozvou. „Osobně za nimi zajedu a možná i ve spolupráci se sociální pracovnicí či úřadem se podíváme, jak vypadá bydlení i smlouva. Jde hlavně o to, aby je po měsíci z bytu zase nevyhodili. Co jsem si vyslechl, nemají hlavně na kauci. Nemít bydlení je nejhorší,“ přemítá.
Krkonošský Dakar
Alexandr Bílek je známou, byť nevšední krkonošskou postavou. Dobrák s láskou k dobrodružství, lidem i podnikání. A někdejší vášní pro výrobu falešných vlakových jízdenek, s nimiž zamlada projel Evropu. Půl roku tráví v lesích na Hromovce, druhou část roku odpočívá v Indonésii a hlavně křižuje africký kontinent ve svém Land Roveru Defender. „Projeli jsme s ním 42 zemí Afriky,“ poklepává na volant ‚tereňáku‘, zatímco nabíráme výšku z Vrchlabí směrem na Hromovku stylem „krkonošský Dakar“.
Zásoby potravin spolu s plynovými bombami v kufru poskakují v rytmu děr na vrstevnici a běžkaři před námi více či méně ladně skáčou šipky mezi smrčky. Slabost pro offroad zkrátka nezapře. Kde se ve vás ta dobročinnost bere? zajímá mě mezi ledovými jámami.
„Děláme to tak už pětadvacet let, vždy u nás byl někdo potřebný zdarma. Když jsme v plném nasazení a máme období, které se neobsadí na sto procent, jde to. Stojí nás to třeba padesát tisíc navíc,“ povídá. Svým přístupem inspirovali mnoho dalších, kteří po jejich vzoru nabízí zdarma bydlení. Připouští, že pro léta budovanou image hotelu jsou pozitivní reakce příjemnou, přesto až druhořadou odměnou. „Prostě jen rádi dáváme, je to krásný pocit,“ říká rozhodně. To už jsme pěkně v teple a do cestovatelského koutku, jenž je podobně jako zbytek interiéru prezentací cest po Africe, přichází na drink parta postarších Poláků, kterým se nakonec věnuje až do půl čtvrté ranní.
„Na měsíc jsme tu třeba měli i dvě děti z Keni,“ dodává ještě hoteliér.
Personál, který se během Vánoc staral také o maminky s dětmi.
Chlap ji vyrazil na ulici
Během vánočního pobytu si dal tu práci a vyslechl jednotlivé příběhy žen. Vzpomíná třeba na ten mladé maminky s tříletým dítětem. „23. prosince ji vyrazil na ulici chlap, s nímž žila devět let. Nechápu to. Dostala 16 tisíc korun. Další žena s dítětem žije v chladicím voze. Každé mamince jsme něco dali. Pár z nich se hodně stydělo nějaké peníze přijmout. Do poslední chvíle tomu nemohly uvěřit. Dát ženám v obálce třicet tisíc je neuvěřitelný zážitek. Zase mám husí kůži,“ líčí, jak se letos na Hromovce rozdávalo štěstí. Ačkoliv se občas ukáže, že možná ne každý přichází s bezelstnými úmysly.
„Většinou nad tím moc nepřemýšlím a nerad bych se mýlil, ale jedna z maminek nás asi podfoukla,“ krčí rameny. Před čtyřmi lety jim při pobytu zmizelo patnáct cibulákových hrnků, letos povlečení, zní od personálu. Přesto to na Hromovce berou jako součást hry.
Příběh jedné matky se čtyřmi dětmi, které jsou právě teď v dětském domově, hoteliéra doprovází už od roku 2015, kdy tuto rodinu o Vánocích ubytoval poprvé. „Napsala mi tehdy, že jsem pěkný hajzl, protože už pro ni a její postiženou dceru u nás nezbylo místo. Vzal jsem to tehdy s humorem a odepsal jí, že uvolníme pokoj pro personál, ať přijede. Nakonec přijela i se třemi syny,“ vzpomíná se smíchem a ukazuje fotografii maminky s dětmi. Od té doby u nich rodina byla už několikrát a právě i jim slíbil přispět na bydlení.
Něco svého by si rád pořídil i Alexandr Bílek. Doposud investoval do rekonstrukcí a cestování. Po pětadvaceti letech pronájmu Hromovky se tak rozhodl zahájit kroky k její koupi. „Moje jednadvacetiletá dcera mi řekla, že tady vyrostla, a že se tak Hromovky už nikdy nemůžu zbavit,“ usmívá se a doufá, že to vyjde.
