Otevírá tak možnost dříve rozpoznat tuto jen těžko zjistitelnou chorobu.
Pohled do krve může odhalit nebezpečí číhající na náš mozek a mysl, domnívá se Tony Wyss-Coray ze Stanfordovy univerzity a jeho kolegové. Rozbor krevních bílkovin totiž může několik let předem odhalit, zda pacientovi hrozí Alzheimerova choroba. Tvrdí to práce, kterou lékaři zveřejnili na stránkách časopisu Nature Medicine. „Hned z několika příčin je to zásadní studie,“ říká Aleš Bartoš z Psychiatrického centra Praha, který v Čechách pracuje na výzkumu z podobným cílem.
Před Alzheimerovou chorobou zatím dnešní medicína stojí poněkud bezradně. Chybí účinný lék i testy, které by tuto nemoc u pacientů definitivně potvrdily, i uznávaná vysvětlení jejích příčin.
Lékaři vědí, že se v jejím průběhu v mozku ukládají nánosy bílkovin (amyloidy), které poškozují nervové buňky. To se nakonec projeví postupným úbytkem rozumových schopností až k demenci. Přitom se o Alzheimerově chorobě hovoří jako o jedné z hrozících epidemií 21. století.
Nemoc je jednoznačně spojena se stářím. Jen vzácně postihuje osoby mladší 50 let, zato ve skupině obyvatel starších 85 postihuje už každého čtvrtého. Je to proto nemoc vyvinutého světa: počet nemocných se prudce zvyšuje s tím, jak se zvyšuje průměrný věk. V současné době je na světě asi 25 milionů nemocných, v roce 2050 jich může být 100 milionů.
Zkouška, která by mohla odhalit nemoc už několik let před jejím definitivním nástupem, je cílem celé řady výzkumných týmů.
Wyss-Coray s kolegy se k tomuto cíli pokusili dostat „nasloucháním změn v řeči buněk“ nemocných, jak vzletně vysvětloval hlavní autor studie v tiskovém prohlášení. Dále upřesňuje: „Vyšli jsme z hypotézy, že Alzheimerova choroba souvisí se změnou v komunikaci buněk.“
Proto vědci shromáždili vzorky krevní plazmy několika pacientů v různém stadiu Alzheimerovy choroby a zdravých osob. Poté zkoumali rozdíly v hladině celkem 120 tzv. signálních bílkovin, které mozek využívá k ovládání řady tělních funkcí. Podle této fáze výzkumu zdravé od nemocných spolehlivě odlišují rozdíly v hladině 18 krevních bílkovin.
Výzkumný tým pak rozšířil svou práci o větší počet vzorků, včetně zpětné analýzy vzorků starých 2 až 6 let. Přesnost byla okolo 80 procent. „Výsledky jsou skvělé,“ říká Aleš Bartoš. „Stoprocentní úspěšnosti nemůžeme dosáhnout nikdy.“ Český odborník oceňuje i to, že se výzkum zaměřil na skupinu pacientů, kteří se podle jeho slov pohybují v jakési „šedé zóně“. Trpí drobnými poruchami (tzv. mírným kognitivním deficitem), které mohou, ale také nemusí přerůst v Alzheimerovu chorobu.
Spolehlivé testy by v tomto ohledu byly velkým krokem dopředu, domnívá se Wyss-Coray. Firma Sartoris, jejímž je tento vědec spoluzakladatelem, už údajně rozbíhá práce na produktu založeném na nové práci.
Jejich výhodou by měla být i šetrnost. „Většina prací se zabývá detekcí choroby v mozkomíšním moku,“ říká Aleš Bartoš a vysvětluje: „Ten přímo obklopuje mozek, a změny v mozku by se tedy měly rychle projevit i v jeho složení.“
Ale odběr krve je jednodušším zákrokem než odběr mozkomíšního moku. „I když tento zákrok není nebezpečný, nikdo z nás by asi neváhal, kdyby si měl vybrat mezi jehlou do páteře a do žíly,“ říká Aleš Bartoš.
Česká stopa
Studie ze Stanfordovy univerzity je pro české odborníky natolik zajímavá, že v Psychiatrickém centru už uvažují o provedení stejných testů u dostupných vzorků.
„Tato práce nás ale také popíchne v našem vlastním výzkumu,“ říká Aleš Bartoš. Spolu s odborníky z Akademie věd ČR pracuje na projektu, jehož cílem je také připravit test na hladinu nervových bílkovin, který by mohl posloužit při zjišťování Alzheimerovy choroby.
Přestože jde o odlišnou práci, vysvětluje Aleš Bartoš: „Pracujeme na metodě, která by výrazně zlepšila možnost detekce takových bílkovin.“ Snahou projektu je vyvinout metodu, která bude asi o 6 až 8 řádů přesnější než detekční metoda, kterou používal například i tým Wyss-Coraye. „Jde o zcela nové řešení za použití nanotechnologií, které by výhledově mělo širší použití.“
