14. srpna 2018 22:15, aktualizováno  22:42 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

KSČ nebezpečí od Sovětů podcenila. Invaze byla děsivě dobře naplánovaná, řekl historik na debatě Lidovky.cz

Debatu zahájila novinářka Lidových novin a humanitární pracovnice Petra... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Debatu zahájila novinářka Lidových novin a humanitární pracovnice Petra... | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Praha Česko-ruské vztahy v historii zkomplikovala jak dvojakost postoje k Rudé armádě po osvobození v květnu 1945, tak ruské „neprozření“ ohledně invaze do Československa v srpnu před padesáti lety. Shodují se na tom novinářka a humanitární Petra Procházková, tak vojenský historik Jaroslav Láník. Oba přijali pozvání na úterní debatu o vztazích Čechů a Rusů, kterou organizoval server Lidovky.cz.

Panelová diskuze v pražském Veletržním paláci, kterou moderoval vedoucí serveru Lidovky.cz Tomáš Málek, přilákala asi padesát diváků. Kromě Petry Procházkové a Jaroslava Láníka se jí účastnila i redaktorka Lidovky.cz Šárka Kabátová, která je autorkou dokumentární série monitorující příběhy lidí, kterým bylo v srpnu 1968 osmnáct let. 

Tématem debaty byly vztahy mezi Čechy a Rusy, a to zejména v perspektivě událostí roku 1968. Jak ale upozornil historik Jaroslav Láník, nelze pominout ani dobu předokupační. „Po roce 1945 panovala ohledně česko-ruských vztahů jistá euforie. Přitom se ale zamlčovaly všechny věci, které Rudá armáda dělala špatně - že taky drancovala a znásilňovala,“ uvedl Láník.

Server Lidovky.cz u příležitosti 50. výročí události srpnové okupace 1968...
Tématem debaty byly vztahy mezi Čechy a Rusy, a to zejména v perspektivě...

Monitorovat skutečný názor Čechů na Sovětský svaz začíná být po nástupu socialismu obtížné. „Jakékoliv negativní hodnocení se z dokumentů vytrácí v 50. letech. Lidé, kteří přišli o majetky, nebo měli špatné zkušenosti s Rudou armádou, přitom o komunistické straně ani o Sovětech smýšlet dobře prostě nemohli,“ upozornil Láník.

Okupace Československa v Rusku není téma

Novinářka Petra Procházková, která v Rusku strávila po konci studené války 10 let jako zahraniční korespondentka Lidových novin, tvrdí, že v Rusku je okupace Československa tabu tématem. „Rusové mají strach ze slova okupace, které si spojují spíše s 2. světovou válkou,“ vysvětlila Procházková. Ani v oficiálních ruských dokumentech se podle ní o okupaci nemluví. „Používá se pojem ‚nepřiměřené použití síly‘,“ řekla Procházková.

Ruský pohled na věc prezentoval divák Marek Kyncl. „Rusové měli zkušenost s útokem nacistů. Sovětský svaz navíc nesl zodpovědnost globální velmoci,“ oponoval Kyncel, který považuje označování vpád vojsk Varšavské smlouvy okupací za protiruskou propagandu. „Brežněv nebyl žádný válečný štváč,“ vysvětlil Kyncel. Láník s ním ovšem nesouhlasí, a to i s poukazem na započatou válku v Afghánistánu.

Během večera byl také promítán osmidílný videoseriál

Během večera byl také promítán osmidílný videoseriál "Bylo jim osmnáct" autorské dvojice serveru Lidovky.cz Šárky Kabátové a Ondřeje Boja.

„Možnosti československých archivů jsou zřejmě vyčerpány. V sovětských, ruských archivech je ale situace úplně jiná,“ podotkl Láník v odpovědi na otázku, zdali je možné udělat v oblasti srpnových událostí roku 1968 ještě další významný objev. Současná ruská administrativa ale přístup do archivu umožňuje jen velmi omezeně a není pravděpodobné, že by se na tom něco brzy změnilo.

Ruská komunita v Česku je uzavřená

S tím podle Procházkové souvisí i vztah Čechů a Rusů, kteří žijí v Česku. „Většina Rusů v České republice, kteří volili v posledních prezidentských volbách, volili Putina. To ukazuje v souvislosti s rokem 1968 jakési neprozření,“ myslí si Procházková. Vladimir Putin si je podle ní dobře vědom toho, že mladá generace si zjišťuje o událostech informace na internetu, a proto dává miliardy ze státního rozpočtu na propagandu na síti.

Zároveň novinářka poukazuje na to, že komunita Rusů je v Česku poměrně uzavřená. „Mnoho z nich se ani neučí český jazyk,“ řekla Procházková. To je ale podle jejího pozorování poměrně typické pro Rusy v zahraničí. „Je s tím spojen jakýsi pocit misionářství a nadřazenosti,“ dodala.

Zatímco v Česku převládá názor, že srpnové události roku 1968 je třeba připomínat, v Rusku zůstávají mimo zájem lidí i médií. „Vojáci mají na Československo krásné vzpomínky. Přetrvává pocit, že místní lidé celý vpád nepochopili, že Rusové přišli pomoct,“ vysvětlila Procházková důvody, proč si oba národy nadále často jen stěží rozumí.

Najdete na Lidovky.cz