14. srpna 2018 22:15, aktualizováno  22:42 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

KSČ nebezpečí od Sovětů podcenila. Invaze byla děsivě dobře naplánovaná, řekl historik na debatě Lidovky.cz

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 29Diskuse
Debatu zahájila novinářka Lidových novin a humanitární pracovnice Petra... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Debatu zahájila novinářka Lidových novin a humanitární pracovnice Petra... | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Praha Česko-ruské vztahy v historii zkomplikovala jak dvojakost postoje k Rudé armádě po osvobození v květnu 1945, tak ruské „neprozření“ ohledně invaze do Československa v srpnu před padesáti lety. Shodují se na tom novinářka a humanitární Petra Procházková, tak vojenský historik Jaroslav Láník. Oba přijali pozvání na úterní debatu o vztazích Čechů a Rusů, kterou organizoval server Lidovky.cz.

Panelová diskuze v pražském Veletržním paláci, kterou moderoval vedoucí serveru Lidovky.cz Tomáš Málek, přilákala asi padesát diváků. Kromě Petry Procházkové a Jaroslava Láníka se jí účastnila i redaktorka Lidovky.cz Šárka Kabátová, která je autorkou dokumentární série monitorující příběhy lidí, kterým bylo v srpnu 1968 osmnáct let. 

Tématem debaty byly vztahy mezi Čechy a Rusy, a to zejména v perspektivě událostí roku 1968. Jak ale upozornil historik Jaroslav Láník, nelze pominout ani dobu předokupační. „Po roce 1945 panovala ohledně česko-ruských vztahů jistá euforie. Přitom se ale zamlčovaly všechny věci, které Rudá armáda dělala špatně - že taky drancovala a znásilňovala,“ uvedl Láník.

Server Lidovky.cz u příležitosti 50. výročí události srpnové okupace 1968 uspořádal diskusi pro veřejnost o tom, jak se proměnil vztah Čechů a Rusů.
Tématem debaty byly vztahy mezi Čechy a Rusy, a to zejména v perspektivě událostí roku 1968.

Monitorovat skutečný názor Čechů na Sovětský svaz začíná být po nástupu socialismu obtížné. „Jakékoliv negativní hodnocení se z dokumentů vytrácí v 50. letech. Lidé, kteří přišli o majetky, nebo měli špatné zkušenosti s Rudou armádou, přitom o komunistické straně ani o Sovětech smýšlet dobře prostě nemohli,“ upozornil Láník.

Okupace Československa v Rusku není téma

Novinářka Petra Procházková, která v Rusku strávila po konci studené války 10 let jako zahraniční korespondentka Lidových novin, tvrdí, že v Rusku je okupace Československa tabu tématem. „Rusové mají strach ze slova okupace, které si spojují spíše s 2. světovou válkou,“ vysvětlila Procházková. Ani v oficiálních ruských dokumentech se podle ní o okupaci nemluví. „Používá se pojem ‚nepřiměřené použití síly‘,“ řekla Procházková.

Ruský pohled na věc prezentoval divák Marek Kyncl. „Rusové měli zkušenost s útokem nacistů. Sovětský svaz navíc nesl zodpovědnost globální velmoci,“ oponoval Kyncel, který považuje označování vpád vojsk Varšavské smlouvy okupací za protiruskou propagandu. „Brežněv nebyl žádný válečný štváč,“ vysvětlil Kyncel. Láník s ním ovšem nesouhlasí, a to i s poukazem na započatou válku v Afghánistánu.

Během večera byl také promítán osmidílný videoseriál "Bylo jim osmnáct" autorské dvojice serveru Lidovky.cz Šárky Kabátové a Ondřeje Boja.

Během večera byl také promítán osmidílný videoseriál "Bylo jim osmnáct" autorské dvojice serveru Lidovky.cz Šárky Kabátové a Ondřeje Boja.

„Možnosti československých archivů jsou zřejmě vyčerpány. V sovětských, ruských archivech je ale situace úplně jiná,“ podotkl Láník v odpovědi na otázku, zdali je možné udělat v oblasti srpnových událostí roku 1968 ještě další významný objev. Současná ruská administrativa ale přístup do archivu umožňuje jen velmi omezeně a není pravděpodobné, že by se na tom něco brzy změnilo.

Ruská komunita v Česku je uzavřená

S tím podle Procházkové souvisí i vztah Čechů a Rusů, kteří žijí v Česku. „Většina Rusů v České republice, kteří volili v posledních prezidentských volbách, volili Putina. To ukazuje v souvislosti s rokem 1968 jakési neprozření,“ myslí si Procházková. Vladimir Putin si je podle ní dobře vědom toho, že mladá generace si zjišťuje o událostech informace na internetu, a proto dává miliardy ze státního rozpočtu na propagandu na síti.

Zároveň novinářka poukazuje na to, že komunita Rusů je v Česku poměrně uzavřená. „Mnoho z nich se ani neučí český jazyk,“ řekla Procházková. To je ale podle jejího pozorování poměrně typické pro Rusy v zahraničí. „Je s tím spojen jakýsi pocit misionářství a nadřazenosti,“ dodala.

Zatímco v Česku převládá názor, že srpnové události roku 1968 je třeba připomínat, v Rusku zůstávají mimo zájem lidí i médií. „Vojáci mají na Československo krásné vzpomínky. Přetrvává pocit, že místní lidé celý vpád nepochopili, že Rusové přišli pomoct,“ vysvětlila Procházková důvody, proč si oba národy nadále často jen stěží rozumí.

  • 29Diskuse