Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Odsunuté Němce jsem uctil jako křesťan, říká Bělobrádek. Je to výsměch, kritizuje KSČM

Česko

  18:14
PRAHA - Vicepremiér a předseda vládní KDU-ČSL Pavel Bělobrádek při své pracovní návštěvě Bavorska uctil památku obětí násilí především jako předseda KDU-ČSL a jako křesťan. Sdělil to v neděli na dotaz ČTK. Podle tamního tisku navštívil v Mnichově Sudetoněmecký dům, kde k uctění památky obětí poválečného odsunu Němců z Československa položil věnec. Jeho čin kritizuje vedení KSČM, naopak TOP 09 ho chválí. Bělobrádkovo gesto ocenil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), upozornil však na historické souvislosti.

Pavel Bělobrádek foto: Lidové noviny

„S premiérem jsme domluveni nebyli, uctil jsem památku obětí násilí především jako předseda KDU-ČSL a křesťan,“ napsal Bělobrádek v textové zprávě zaslané ČTK. Zdůraznil také, že Sudetoněmecké krajanské sdružení i jeho představitel Bernd Posselt již dříve učinili gesto a vzdali se majetkových nároků.

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že pokud se Bělobrádek poklonil odsunutým sudetským Němcům, považuje to za neúctu a výsměch obětem druhé světové války. „Měl by (Bělobrádek) vzdát úctu těm, kdo položili životy za naši svobodu, a ne těm, kteří nadšeně vítali Hitlera,“ uvedl Filip. Bělobrádka na facebooku kritizoval i předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.

„Taková gesta smíření, jaké učinil Pavel Bělobrádek, pomáhají zlepšovat vztahy a patří do sjednocující se Evropy počátku 21. století,“ uvedl premiér v tiskovém prohlášení. Zdůraznil ale, že vždy, když se připomíná památka obětí excesů divokého vyhánění, je třeba současně zdůraznit klíčový význam příčiny a následku v česko-německých vztazích. 

„Bylo to nacistické Německo, které rozbilo demokratické Československo a následně rozpoutalo druhou světovou válku,“ uvedl Sobotka. „Často smutné události jara a léta roku 1945 byly následkem Mnichova, světové války vyvolané Hitlerem, tragédií Lidic, Ploštiny, Terezína či Kobylis, celé šest let trvající bezohledné nacistické perzekuce a nesvobody,“ dodal.

Soukroumá cesta?

Předseda KSČM Filip chtěl také vědět, zda Bělobrádek postupoval se souhlasem předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Podle europoslance ODS Jana Zahradila by měl premiér objasnit, zda Bělobrádek jednal se sudetskými Němci na základě své soukromé aktivity, nebo zda šlo o oficiální součást vládní návštěvy. 

„Cesta místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka nebyla vrcholová státní návštěva, jejíž uskutečnění by schvalovala vláda ČR. Z tohoto důvodu se vláda ČR ani nevyjadřovala k jejímu programu a jeho bodům. Jednání o všech bodech programu návštěvy bylo plně v kompetenci útvaru pana P. Bělobrádka, resp. bavorské strany, se kterou byl program návštěvy dojednáván. Pan Bělobrádek pana premiéra v Bavorsku v žádném bodu programu nezastupoval,“ napsal v oficiálním vyjádření tiskový mluvčí vlády Martin Ayrer k Bělobrádkově cestě.

Cesta ke smíření

Kalousek naopak řekl, že jemu se Bělobrádkův krok jeví jako gesto smíření a má jeho podporu. „Toto gesto od místopředsedy vlády je namístě a myslím, že bychom měli hledat cestu k vzájemné komunikaci a definitivnímu smíření,“ řekl Kalousek.

Anketa

Je v pořádku, že český politik Pavel Bělobrádek uctil památku odsunutých Němců?

Ano 2235
Ne 862
Neumím se rozhodnout 39

Návštěva předsedy vlády Bohuslava Sobotky v Bavorsku, která byla plánována na konec června letošního roku, se zrušila na žádost bavorské strany z důvodu řešení řecké krize. Nyní se hledá pro tuto návštěvu nový termín.

Bělobrádkova návštěva Sudetoněmeckého domu

Bělobrádek uvedl, že jeho cesta měla především věcnou a odbornou rovinu, kdy jednal o spolupráci ve vědě a výzkumu. Setkal se se třemi bavorskými ministry a předsedou vlády také jako předseda strany. Probíral s nimi i další otázky, například migraci.

Podle sobotních informací regionálního deníku Oberbayerisches Volksblatt navštívil Bělobrádek jako vůbec první člen české vlády Sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí instituce Němců vysídlených z českých zemí. 

K uctění památky obětí poválečného odsunu Němců z Československa tam položil věnec, což list označil za „milník“ ve vzájemných vztazích někdejších krajanů. V domě sídlí například například Sudetoněmecké krajanské sdružení, archiv, nadace, noviny či výzkumný institut Collegium Carolinum.

Autor: