Zásahy Pavla Béma do oblasti pražské kultury mají často účelový charakter a obraty, které předvedl v souvislosti s projektem Národní knihovny, nejsou nic nového.
PRAHA Pavel Bém je pražským primátorem od roku 2002. Při jeho nástupu si mnozí slibovali, že energický muž dohlédne i na resort kultury, především jej personálně promění, zprůhlední a postará se, aby v něm rozhodovali profesionálové. Bém sice k personálním změnám přikročil, ale nakonec dopadly k horšímu. Několika přímými zásahy pak ještě veřejnost utvrdil v tom, že radnice je úřad, v němž navždy panuje klientelismus. Jako primátor celého města se nemůže vyvázat ze zodpovědnosti za fungování městských částí. To, jak městské části rozdělují granty mezi komerční akce a společnosti, či jak probíhají výběrová řízení na galerie v zajímavých lokalitách, je jen vršek ledovce.
Bém obrátil i s Dejvickým divadlem
Před zvolením primátorem Pavel Bém čtyři roky působil jako starosta Městské části Prahy 6. Za jeho éry se v šestém obvodu pod vedením Miroslava Krobota začalo výrazně profilovat Dejvické divadlo. Bém se chlubíval podporou této scény - tehdy mířil na velkou radnici a divadlo, které vykvetlo na jeho obvodě, se mu hodilo do krámu.
Jako primátor a zároveň místní zastupitel však obrátil poté, co si Dejvické divadlo, tehdy druhým rokem čerstvě fungující jako obecně prospěšná společnost, pronajal Karel Schwarzenberg, který tu uspořádal volební mítink.
Přitom šlo o komerční pronájem, ke kterému jsou ekonomicky transformovaná divadla vybízena a tento způsob bývá hodnocen kladně jako tržní jednání. Pak bylo divadlo náhle kritizováno a nejostřeji ho napadal právě Pavel Bém. Prohlásil mimo jiné, že scéna vůbec neslouží Praze 6, nezaslouží si od ní ani korunu a mělo by ji platit ministerstvo kultury nebo hlavní město. Žádal deset stránek podepsaných závazků, co všechno divadlo pro městskou část udělá a jakou slávu městské části bude šířit. Výsledkem jeho útoků bylo snížení rozpočtu, které ohrozilo existenci scény. Ke zvratu došlo až po medializaci případu.
Další kauzou, v níž Pavel Bém neslavně figuroval, bylo výběrové řízení na ředitele Městských divadel pražských. Režisér Ondřej Zajíc byl od 1. 10. 2005 jmenován novým ředitelem MDP a rada jej schválila i přes to, že průběh řízení byl zpochybněn. Uchazeči měli mít vysokoškolské vzdělání magisterského typu, dodatečně byla podmínka vypuštěna, neboť Zajíc má jen bakalářský titul. Vážné pochybení se bagatelizovalo jako podružná administrativní chyba. Přitom se rozhodovalo o budoucnosti dvou důležitých divadel v centru města, jejichž současná dotace je přes padesát milionů korun. Ve výběrové komisi byl jediný odborník. Za šéfa výběrové komise se navrhl sám primátor, což u tak okrajové záležitosti nebývá zvykem. Vrabci na střeše si štěbetali, že primátora s vítězem pojí osobní vztahy. V každém případě ale režisér Zajíc k této funkci postrádal umělecké předpoklady, jeho koncepce byla zaměnitelná s profilací jiných pražských scén. Nynější, dvouletá existence nově konstituovaných MDP to jen potvrzuje. Navíc Zajíc předtím neuspěl, když se ucházel o šéfování Rokoka, tehdy ovšem seděli v komisi odborníci.
Pražské kultuře chybí jasná koncepce, radnice si například logicky pěstuje metropolitní činoherní scénu Divadlo na Vinohradech, ale péči o městskou operu (dnešní Státní opera) se brání zuby nehty.
Bém se nevyváže ani z odpovědnosti za grantový systém, který je kritizován léta - neustále se poukazuje na netransparentní rozhodování, nekompetentnost či zaujatost osob v komisi. V minulosti z něj bez obtíží protiprávně čerpaly podnikatelské subjekty a nyní si stěžují, že tomu tak není. Na druhé straně se zcela volně a bez podmínek rozdělují velké částky na doslova obskurní podniky díky spolupořadatelství města. Po žalobě Petra Kratochvíla se grantový systém absurdně zastavil zcela a rozjel se za podmínek, při nichž tuhne krev. Mimo jiné radnice artikulovala udělování grantů na základě návštěvnosti, ohánějíc se formulkou, že „umění je třeba dělat pro lidi,“ což až příliš připomíná doby minulé.
Neblahá politika magistrátu se odráží i v konání městských částí. V konkurzu na pronájem Špálovy galerie v Praze 1 komise odborníků vybrala sdružení Artlab, s nímž se přihlásili výtvarníci kolem Jiřího Davida. Radnice Prahy 1 prostory přesto pronajala reklamní agentuře Semma. „Je to jako černá díra, rozhodnutí se obvykle zvrátí ve prospěch toho, kdo má silnější lobbing, a je docela jedno, jaký názor má komise sestavená z odborníků, kterou si radnice sama přizvala,“ komentuje situaci David a dodává, že o klice spjaté s ODS lze jen spekulovat, ale jiné vysvětlení se nenabízí.
