Česko se podle odborníků delší dobu potýká s důsledky redukce svých ambic. Kvůli povodním před 20 lety padlo rozhodnutí místo nákupu 24 nadzvukových stíhaček Supersonic pronajmout si pouhých 14 kusů JAS 39 Gripen. To se ale i vzhledem k rostoucímu napětí ve světě ukázalo jako málo. Letos na jaře ministerstvo obrany uvedlo, že má ambici nadzvukovou letku v Čáslavi zvětšit na 24 strojů.
Ani to ale nemusí být ideální stav pro bojiště, které si strategové modelují za horizont let 2040 a dále.
„Počet letounů je kritický v tom, co s nimi můžeme dělat. Tvrdím proto, že bychom měli udržet dvě supersonické platformy v logice, v jaké byla F-35 designovaná pro US Air Force. To znamená mít k F-35 i F-15, F-16 nebo upgradovaný JAS 39 Gripen C/D. To je to, co bude smyslupné,“ uvedl ve čtvrteční online debatě Lidových novin k budoucnosti nadzvukového letectva Daniel Koštoval, bývalý náměstek ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic. Podle něj bude potřeba i více strojů.
„Myslím si, že musíme svou ambici výrazně zvýšit. A nejenom my, ale i Poláci, Slováci nebo Němci. Vidíme, že USA chtějí být v NATO, ale jsou stále více vázani v Pacifiku,“ upozornil na strategické směřování Koštoval. Agresivní chování Číny podle něj bude Američany limitovat.
„V Evropě chybí možná 500 až 800 letadel a až 1500 pilotů. Našich 14 letadel je zhola málo. Číslo 24 by bylo minimum vzhledem k tomu, jak se vyvíjí bojiště. Měli bychom být na úrovni tří letek, tedy 36 letadel, a směřovat určitě ke 40,“ má za to Koštoval. I v rámci spolupráce zemí v Alianci musíme mít zájem přispěchat na pomoc, pokud by byl například napaden náš spojenec na východním křídle NATO.
„Hlavní přednost tkví v senzorech.“ Expert srovnává cenu i technické vybavení stíhaček F-35 s gripeny |
K razantnímu skoku v ambicích byl ale místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) opatrný. Bude podle něj záležet, jaké požadavky by vzneslo na Česko NATO. Rozhodující by byly i finance. „Voliči se na to ptají. Kupujeme letadla jen z dobrého pocitu, anebo to máme k nějakému úkolu. Za to by se mohlo postavit deset nemocnic,“ upozornil poslanec Růžička s tím, že pokud by se úkol z NATO na navýšení letounů objevil, Česko to zabezpečí.
Jeho sněmovní kolega Karel Krejza (ODS), který je předseda sněmovního podvýboru pro akvizice ministerstva obrany a obchod s vojenským materiálem a inovace Armády ČR, by se dalšímu navyšování nebránil. Předeslal, že armáda byla poslední desetiletí i za vlád ODS finančně bita.
„My jsme tu armádu decimovali. A to tnu i do vlastních řad. Jde to ruku ruku s financováním. Rozhodně přitom nejsme chudý národ, ačkoli se tento dojem neustále mylně vytváří. Nejsme ani malý národ. Jsme středně velká země a naše ambice by tomu měly odpovídat,“ zdůraznil poslanec Krejza, podle kterého je stěžejní, že nové letouny F-35 požadovali sami vojáci ve vojenském doporučení.
Balancování
Zatímco místopředseda výboru pro obranu Růžička v debatě upozorňoval na nutnost kompletně přebudovat kvůli nákupu stíhaček pozemní infrastrukturu, poslanec Krejza kontroval tím, že i vzhledem ke stáří současné startovací dráhy na letecké základně v Čáslavi bude potřeba investovat do její modernizace. Náměšť nad Oslavou by se podle něj v budoucnu mohla stát pro stíhačky druhým letištěm.
Podle Růžičky je nutné počítat také s problémy s vyšší hlukovou hladinou silnějších motorů v F-35. Odhady ministerstva obrany hovoří o tom, že by v Evropě v budoucnu mohlo létat až 600 stíhaček nejnovější páté generace. Důležitá při rozhodování o konkrétním řešení proto byla pro armádu i kompatibilita s výzbrojí v Alianci.
