Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Květen: Emil Hakl

Česko

Knihou LN tohoto měsíce se stal nový román pražského autora s názvem Let čarodějnice

Odysea od jednoho pocítění „bezdůvodného dopoledního štěstí“ k druhému. Nebo by se dalo říci, že je Let čarodějnice popisem prázdnoty všedních dnů v současné Praze, která je vyplněna prací, v níž člověk tráví většinu času, ať už proto, že to tak zkrátka musí být, či proto, že tím zakrývá absenci osobního života.

V případě hlavního hrdiny nového románu Emila Hakla (1958) platí oboje. Prostředí komerčních, pestrobarevných časopisů zde má podobu supa nepřestajně klovajícího do zaměstnancovy zplihlé dušičky. A značně autobiografická hlavní postava Letu čarodějnice je také osamělá, už se nepohybuje v chumlu více či méně podobných hospodských mluvků a dívek, které ještě mají smysl pro erotické dobrodružství, jako tomu bylo v předchozích autorových knihách Konec světa, Intimní schránka Sabriny Black či O rodičích a dětech.

Vypravěč Letu čarodějnice žije sám, dívčí společnosti se sice nevyhýbá, ale ani ji nijak výrazně nevyhledává. Zajímají ho především filmy, jejich sledováním tráví téměř veškeré volné večery. A jelikož člověk je nejen duše, ale i tělo, druhým jeho zájmem (či kratochvílí) je jízda na kole. K tomu nutno připočíst také to, že Haklovo alter ego v knize, která vyšla po čtyřleté odmlce, již neholduje popíjení alkoholu, ale spíše přírodním drogám, které jeho vnímání světa udržují v snesitelné podobě.

Jednu chvíli se nicméně zdá, že z Haklova hrdiny nakonec bude skutečně pracant. Jenže to vše se zlomí během služební cesty do Lisabonu... Je sice schopen předstírat a vyhovět - řekne, co se od něj čeká, ale na druhou stranu není tím, kdo by se bál o teplé místečko. Naopak, takováto „doživotní jistota“ je pro něj dusivá.

Let čarodějnice vypráví o zběsilosti srdce i světa, o zmatcích v hlavě i ve fungování mezilidských vztahů. Prozaik znovu osvědčil svou schopnost nevšedních popisů obyčejných věcí i smysl pro humor a nadhled. Emil Hakl je sice jako autor uvězněn ve svém životě, ale to jeho dílům dodává na síle i na důvěryhodnosti. Let čarodějnice opět dokazuje, že pražský prozaik je v disciplíně „zachycení české přítomnosti“ jedinečný.

***

Kniha měsíce

Aby byl taky vůbec čas na lásku... je přece květen. Ano, knih se nyní objevily celé závěje, ale zase se rekreanti mohou předzásobit na dovolenou. Z poezie vyšel svazek Bytosti schopné zemřít (Fra), který přináší díla „francouzských prokletých básníků 20. století“. Dalším výjimečným počinem na poli překladové poezie je soubor Nevinnost je nemyslet (Garamond), jenž má podtitul Básně Alberta Caeira a pochází z pozůstalosti portugalského autora Fernanda Pessoy. A vydána byla také sbírka básní Leonarda Cohena s názvem Kniha toužení (Argo). Nelze ale pominout ani výbor z básnického díla Zafera Senocaka V novém světě (Fra). Rozsáhlé pole bylo zmapováno, také co se týče překladové prózy. Českého převodu se dočkal další román Michela Houellebecqa Platforma (Garamond). Po románu Jmenuji se Červená nyní vyšel z díla tureckého nositele Nobelovy ceny Orhana Pamuka také Nový život. Nakladatelství Odeon přineslo trojici knih: Všichni odcházejí Wendy Guerry, Císařovy děti nemají šaty Claire Messudové a Rodová znamení Nancy Hustonové. Po Následujícím příběhu a Rituálech vyšla také další próza nizozemského autora Ceese Nootebooma s názvem Ráj ztracený (Paseka), po Zbytcích a Představě o nekomplikovaném životě s mužem pak nová kniha dánské autorky Helle Helle Ženy bez mužů (Paseka). Dvojici próz ze střední Evropy nabídlo nakladatelství dybbuk: Osm minut Pétera Farkase a Reisefieber Mikolaje Lozinského. Autorem rozsáhlého románu Sběratel světa (Host) je německy píšící Ilija Trojanow a V polévce miso (Argo) je titul knihy japonského prozaika Rjúa Murakamiho (neplést s Harukim Murakamim). A k překladům vlastně patří i kniha amerického autora Marka Slouky Viditelný svět (Paseka). Z české literatury vyšla kniha Petra Stančíka Pérák (Druhé město), román Petry Hůlové Stanice Tajga (Torst), próza Terezy Boučkové Rok kohouta (Odeon) a také nový román Emila Hakla Let čarodějnice (Argo). Právě tato próza byla v anketě LN zvolena knihou měsíce května.

Autor: