Kromě vášnivých debat odpůrců i zastánců takové „daňové optimalizace“ nastolila pře o Kvitovou i otázky, jak časté v českém prostředí podobné případy jsou a kolik peněz takto státu uniká. A odhalila některé mezery v tuzemských zákonech.
Anketa serveru Lidovky.cz
|
Jisté je, že Kvitová není jediná ani nejvíce vydělávající Češka v zahraničí. Bydliště v Monaku mají třeba její kolegové z tenisové branže Tomáš Berdych, Radek Štěpánek a Lucie Šafářová. Kromě toho v Monaku „bydlí“ i mnoho dalších Čechů s vysokými příjmy. Mezi tamní rezidenty, kteří se snaží ušetřit na daních, patří i sportovní celebrity z jiných zemí.
Nevíme, neřekneme
Přehled o takových Češích v cizině tuzemským úřadům chybí. „Statistiku o tom, kolik našich občanů má bydliště v Monaku či dalších takzvaných daňových rájích, nevedeme,“ řekla LN mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová s tím, že kontrola probíhá na základě získaných podnětů. Jak to ovšem v praxi vypadá, Generální finanční ředitelství s odvoláním na interní analytické postupy nepřiblížilo.
Podle advokátů a daňových expertů je pro placení daní důležité, kolik dnů v roce se dotčený člověk v Česku zdržuje a jestli zde vlastní například dům či byt, ve kterém v tomto období pobývá.
Určovat však místo rezidence jen podle tohoto kritéria je značně zjednodušený přístup. V úvahu mají být brána i „střediska životních zájmů“, tedy kde člověk skutečně bydlí, pracuje, má rodinu a podobně.
Hranicí je více než polovina roku, 183 dnů. Pokud člověk tohoto limitu v daném státě dosáhne, měl by zde i platit daně.
Celý článek si dočtěte ve víkendovém vydání Lidových novin s přílohou Orientace.
