5. prosince 2018 19:21 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Kvóty na vlky. Myslivci chtějí, aby stát určil únosný počet vlků

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: ČTK

PRAHA Myslivci chtějí, aby stát určil, v jakých oblastech a počtech je únosný výskyt vlků v české přírodě. Zástupci Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) to uvedli na středeční tiskové konferenci. Podle myslivců je střílení vlků až poslední možností regulace, ale je třeba, aby ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) jasně stanovily počty vlků, které jsou v ČR únosné.

Není podle nich například možné, aby se tyto šelmy dostávaly do zastavěných lokalit. Podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové ve chvíli, kdy se na českém území pohybuje pět až šest stálých smeček o celkovém počtu 50 zvířat, není stanovení optimálních počtů vůbec na pořadu dne.

Myslivci soudí, že někdo do přírody vlky vypouští z domácích chovů. Usuzují tak mimo jiné z protilátek proti vzteklině u vlčice, kterou odborníci v srpnu odchytili v Krkonoších a která byla následně kvůli podezření na vzteklinu utracena. Protilátky nejspíš získala vakcinací, uvedli myslivci.

Péče o vlka

„Máme podezření, že vlci jsou připouštěni, do dneška neexistuje evidence zájmových chovů vlka v rámci ČR,“ řekl předsedy jednoty Jiří Janota. Myslivci požadují, aby stát zavedl evidenci veškerých chovů vlků, která je podle zákona povinná, ale stát se o ni podle jednatele jednoty Miloše Fischera nestará. 

Ministerstvo potvrzené informace o tom, že by někdo vypouštěl vlky do přírody, nemá. Zpřísnění podmínek chovu vlků pak podle mluvčí nyní řeší ministerstvo zemědělství v novele zákona o ochraně zvířat proti týrání. 

„Další opatření, jako je právě zlepšení systému evidence chovů a sdílení informací mezi jednotlivými orgány státní správy, MŽP řeší, bylo dohodnuto sdílení evidence se Státní veterinární správou a tato opatření jsou zahrnuta také do připravovaného managementového plánu péče o vlka,“ dodala mluvčí.

Podle ní v případě, že se zvíře chová nestandardně, je možné požádat o výjimku ze zákona, a pak lze zvíře ulovit nebo odchytit. „Nutno dodat, že k takové situaci na území ČR doposud nedošlo a o udělení výjimky ani nikdo dosud nežádal. A samozřejmě, pokud by hrozilo bezprostřední ohrožení, napadení člověka vlkem, půjde o případ krajní nouze, který je řešen přestupkovým zákonem - tento postup byl mimo jiné použit letos v létě v případě odchytu zjevně nestandardně se chovající a nemocné vlčice v Krkonoších,“ dodala mluvčí.

Přemnožení bobři i vdry

Podle myslivců není návrat vlka do české přírody informací o zlepšujícím se stavu krajiny. „Dnes je příroda a biodiverzita v nejhorším stavu za celou známou historii,“ dodal Fischer.

Do konce loňského roku stát proplatil podle jednoty škody způsobené vlky za 1,4 milionu korun, za každý rok z posledních tří let tak škody narostly trojnásobně. Aktuálně se řeší další škody za 27 milionů korun.

Problémy jsou podle ČMMJ i s přemnoženými bobry, ale také s vydrami. „Požadujeme - nějakým způsobem - aby se stavy vyder snížily na počet, který bude únosný,“ řekl Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. Vydry podle něj jsou už tak přemnožené, že hrozí ztráta českých původních druhů ryb, finanční kompenzace za škody podle něj nepomohou. Stát od začátku tisíciletí vyplatil jako odškodné 100 milionů korun, reálně ale podle Vrány jde o 20 až 30 procent skutečných škod.

ČMMJ je největší mysliveckou organizací v Česku, jež sdružuje 58.000 držitelů loveckých lístků.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz