„Když kvůli kamnům prolamujeme nedotknutelnost obydlí, co bude následovat příště?“ uvedl Fenyk na závěr svého odlišného stanoviska. Ostatní soudci ale dospěli k závěru, že kontrola kotle v krajním případě představuje přípustné omezení práva na nedotknutelnost obydlí, a to zejména s ohledem na ochranu zdraví a životního prostředí.
Stát by měl podle Fenyka, ještě než přistoupí k restriktivní a zneužitelné úpravě, hledat rezervy v sociální oblasti. Poukázal na to, že mezi lidmi, kteří topí nevhodnými palivy, jsou často sociálně slabí, invalidé, senioři. „Převažujícím důvodem je cenová nedostupnost vhodného paliva, lepšího stacionárního zdroje, nedostatek prostředků na poplatky za svoz domovního odpadu atd.,“ uvedl Fenyk.
Úředníci budou moci nadále kontrolovat, čím si lidé doma topí, rozhodl soud |
Pokud lidé kontrolu kotle neumožní, hrozí jim pokuta až 50.000 korun. „Nemají-li prostředky na kvalitní palivo, odpadové poplatky nebo vhodnější stacionární zdroj, zpravidla nebudou (tyto osoby) schopny zaplatit ani peněžitou sankci a nezřídka skončí v exekuci, včetně rizika ztráty obydlí,“ domnívá se Fenyk. Navíc prý není jasné, co kromě sankce bude následovat po „usvědčení“ pachatele z porušení zákona. „Zákonodárci je patrně jedno, co se stane v zimním období s provozovatelem, zda bude muset absolvovat zvláštní kurz topení, nebo začne místo ‚petkami‘ topit parketami, spálí nábytek, půjde do lesa krást dříví nebo místo v krbových nebo jiných výkonnějších kamnech založí otevřený oheň, nebo se mu doporučí, aby raději dům opustil, než zmrzne,“ napsal místopředseda ÚS.
Navíc poukázal na složitost zákona. Sám prý není schopen se vyznat v paragrafu, který stanovuje skutkové podstaty přestupků za nevyhovění technickým požadavkům. Obsah tabulkových příloh na něj působí „jako z jiné planety“, zcela jej fascinuje slovní spojení „přípustná tmavost kouře“.
