Kypr není ve změnách měny žádným nováčkem. Během posledních sto třiceti let je nyní končící libra už třetím platidlem na jeho území. Kypřané se naučili, jak se s novou měnou vypořádat, ale přesto mají obavy.
„Změny už jsme zažili, ale teď si myslím, že mě lidé budou podvádět,“ řekla reportérovi Reuters osmdesátiletá prodavačka zeleniny Maria Poukshiová. Ceny obvykle počítá na šilinky, které přestaly platit v roce 1955. Ty jsou na kyperské centy snadno převoditelné, s eurocenty už to tak jednoduché nebude.
Pevný kurz k euru už se ale Kypřanům vyplatil. Centrální banka snížila úrokovou míru na evropská čtyři procenta a rozpočet skončil v plusu. Podle průzkumů se ale Kypřané bojí stejných věcí jako občané dalších států, které už euro přijaly – zdražování a podvádění při vracení drobných.
Euro se také poprvé začne oficiálně používat na britském suverénním území. Spojené království si totiž ponechalo na Kypru i po osamostatnění ostrova dvě vojenské základny o rozloze necelých 300 kilometrů čtverečních. Protože se podle dohod snaží maximálně přiblížit právnímu řádu kyperské republiky, i na základnách začne od prvního ledna platit společná měna.
Na Maltě se odhaduje, že v domácnostech mají lidé schováno 290 milionů kusů bankovek současné měny. Většina z nich jsou dvacetilirovky. Malta označila velký počet platidel v oběhu jako jeden z nejvážnějších problémů při přechodu na euro. Její obyvatelé proto mají na výměnu bankovek celých deset let.
Malťané ale zároveň skupovali během prosince euromince v nevídané míře. Z 33 tisíc „startovacích eurobalíčků“ v hodnotě 131 eur jich zbývají už jen asi čtyři tisíce. Menších jedenáctieurových „balíčků“ lidé koupili 136 tisíc. Celkem je v oběhu podle odhadů už asi 5,28 milionu eur.
