Vítejte na tréninku našich nejlepších akvabel Soni Bernardové (31) a Alžběty Dufkové (17)
Před závody dřou jedenáct hodin denně. Akrobacii, balet, gymnastiku a plavání se učí propojit do estetického celku už od svých šesti let. Ve sportu, jenž byl ve svých počátcích v 19. století provozován výhradně muži a který se do Česka dostal až v 50. letech minulého století, jsou u nás nejlepší. K absolutní špičce, kterou dlouhodobě okupují Rusko, Japonsko a USA, jim stále malinko schází, ale loni už byly osmé na evropském šampionátu. Zkušená Soňa Bernardová (31) a skoro o generaci mladší parťačka Alžběta Dufková (17), závodnice z brněnské TJ Tesla, odkud se rekrutuje většina našich akvabel, jsou českými mistryněmi a finále letošního mistrovství světa v Melbourne jim uniklo jen o 0,3 bodu. „Nemůžeme se vyrovnat nejlepším týmům, protože například v Japonsku a Číně trénují děvčata doslova od rána do večera pod vedením špičkových trenérských týmů a jsou dostatečně motivovány. Pokud domů přivezou medaile z významných závodů, mají zajištěnou doživotní rentu a uznání,“ dodává Soňa Bernardová.
Jenže ani úporná dřina úspěch nezaručí. Kromě ohebnosti, gymnastického, baletního, silového a dechového tréninku je důležité zaujmout porotu novým typem skoku, přeskoku či vrutu, zkrátka vymyslet co nejobtížnější a nejelegantnější sestavu. A na to je zapotřebí kromě trenéra také choreograf, nejlépe se zkušenostmi s baletem nebo tanečními představeními v divadle. Dívkám pomáhá s choreografií bývalá baletka Marcela Michalíková, ale také spolupráce s nejlepšími světovými choreografy Stephanem Miermontem či Gailem Emerym z USA, sestavy ale bohužel nemohou obměňovat příliš často. Na intenzivnější práci s choreografy a špičkovými trenéry nejsou peníze. Akvabely totiž u nás nemají diváky, a sponzoři o ně proto moc nestojí. Rozpočet Tesly padne na pronájem bazénu a ušití několika plavek, pro každou sestavu jiných.
