Sezona letních filmových blockbusterů, které mají ambice přitáhnout do kin miliony diváků, se blíží mílovými kroky. Její zahajovací salvou se stane film Andělé a démoni, natočený podle bestseleru Dana Browna.
Dan Brown se proslavil zejména jako autor Šifry mistra Leonarda, mysteriózní detektivky, v níž newyorský univerzitní profesor a uznávaný symbololog Robert Langdon pátrá po svatém grálu a kostlivcích ve skříních katolické církve. Stejnojmenná filmová adaptace románu sice měla podprůměrné recenze, ale stala se zároveň druhým komerčně nejúspěšnějším filmem roku 2006. (Špička žebříčku tehdy patřila druhému dílu Pirátů z Karibiku s podtitulem Truhla mrtvého muže.) A protože vítězný tým se nemění, pokračování Šifry mistra Leonarda natočil opět režisér Ron Howard a do role profesora Langdona se vrátil Tom Hanks.
Sixtinská kaple v Los Angeles Nemění se ani pozice Vatikánu k Brownově tvorbě. Spisovatelův záhadologický přístup k nejen církevní historii vyvolal pobouření v katolických kruzích už v případě Šifry mistra Leonarda a nejinak tomu je i s Anděly a démony. Vatikán se vůbec nezabýval možností povolit filmování v tamních exteriérech. I když se snímek v Římě částečně natáčel, velkou část kulis museli architekt Allan Cameron a vedoucí týmu speciálních efektů Angus Bickerton vybudovat v Los Angeles. Zmenšené náměstí sv. Petra vzniklo na závodním okruhu Hollywood Park, na místním parkovišti pak vyrostla část náměstí Piazza Navona s Fontánou čtyř řek, pro děj filmu klíčovou.
Cameronův tým také dokázal postavit kopii Sixtinské kaple ve skutečné velikosti v ateliérech Sony v Culver City. Slavné stropní fresky architekt replikovat nemusel, vytvořil však kopie asi dvaceti obrazů, včetně Michelangelova Posledního soudu.
Studio Sony práva k oběma knihám zakoupila najednou. Přestože Brown Anděly a démony napsal ještě před Šifrou mistra Leonarda, jíž také časově předcházejí, Howard chronologii prohodil – mimo jiné proto, že v tomto pořadí romány četla i většina potencionálních diváků. Tvůrci se také v druhém případě rozhodli adaptovat předlohu volněji, protože popularity Šifry mistra Leonarda nedosahuje.
V Andělech a démonech dostane Langdon za úkol osvětlit pozadí vraždy vynikajícího italského fyzika Vetry, který pracoval pro Evropské středisko jaderného výzkumu (CERN). Oběť má do hrudi vyřezané záhadné symboly, které Langdona dovedou ke starodávnému středověkému bratrstvu iluminátů. Profesorovi je k ruce Vetrova dcera Vittoria – rovněž vědkyně, jež se v CERN specializovala na výzkum antihmoty. Tu jí ukradli právě tajemní ilumináti, kteří s její pomocí chtějí během papežského konkláve zabít čtyři kardinály a anihilovat Vatikán.
Andělé a démoni mají českou premiéru 14. května – téměř na den přesně tři roky po tuzemském uvedení Šifry mistra Leonarda. Původně měl být film celosvětově uveden už na Vánoce 2008, ale jeho výroba se protáhla kvůli stávce amerických scenáristů na přelomu let 2007–2008. Ve Spojených státech snímek nastoupí do kin ještě o den později.
