Zářná historie českého lázeňství rozhodně nezachází na úbytě ani na začátku 21. století. O bývalé slávě si ale může nechat jen zdát. V minulosti se totiž země pyšnila více než 250 místy zvanými lázně. Dnes dojdeme k číslu podstatně nižšímu, přesto však nezanedbatelnému – 37 lázeňských lokalit je pádným argumentem, že se oboru poměrně dobře daří i dnes.
Přestože ve stávajícím období krize i tento obor doznal ztrát, z nepříjemné finanční situace může významně profitovat. Je možné, že zahraniční dovolená bude místní obyvatele díky rostoucím nákladům lákat méně než relax v ozdravných zařízeních na dosah ruky. Počet hostů v lázeňských domech v České republice je tak stále mírně na vzestupu. Změnou oproti minulým letům je ale podíl samoplátců na úkor pacientů. Hrazených pobytů doporučených lékařem sice neubývá, počet návštěvníků hledajících v lázních „jen“ uvolnění a relax ale pomalu roste. A na českých lázních je to znát. Procházejí výraznými změnami, po všech stránkách tak svým klientům dovedou nabídnout stále širší škálu vyžití, přibývá i ojedinělých procedur a léčebných programů. Módní vlna takzvaných wellness pobytů na sebe také nenechala dlouho čekat – v každé lázeňské lokalitě narazí hosté na nápadité druhy masáží, několikadenní relaxační pobyty zaměřené na ženy či manažery nebo na kosmetické a pěstící kúry. Luhačovické lázně například lákají své klientky na stále oblíbenější wellness koupele (Pomerančový sen, Kleopatřina koupel) či voňavé a hřejivé masáže s použitím kamenů nebo čokolády. To vše vesměs v komfortu čtyř- a více hvězdičkových hotelů.
Zejména v oblasti západočeského trianglu tvoří významnou složku klientely zahraniční hosté. Láká je tradice i dobré jméno místních lázní. Na přísun zahraničních turistů si ale pomalu zvykají i jinde. Klientela oblíbených a i našinci hojně vyhledávaných Lázní Luhačovice je ze 20 % z Rakouska, Slovenska, Německa, Izraele, USA či Kanady. Zahraniční hosté ale rozhodně nejsou všude prioritou. Východočeské lázně Velichovky se netají upřednostňováním českých zákazníků. Podle jejich ředitele Michala Voráčka ustupuje v lázních specializovaných na léčbu pohybového aparátu do pozadí takzvaná klasická lázeňská péče, na vzestupu jsou naopak specializované pooperační procedury. „Právě tyto nové trendy v našich lázních velmi intenzivně vnímáme,“ míní Voráček. Taková rehabilitační péče ale předpokládá úzký kontakt se zdravotnickými pracovišti. Těmi jsou například pražská nemocnice Na Homolce nebo Fakultní nemocnice v Hradci Králové, jejichž pacienti míří na léčebné procedury do Velichovek bezprostředně po složitých ortopedických operacích. Stačí měsíc lázeňské péče a pacienti se vracejí rovnou do běžného a aktivního života.
Naše lázně na přelomu tisíciletí tedy procházejí poměrně významnými proměnami. Přes vlnu trendů a inovací ale jistě nehrozí, že by původní význam slova lázeň – tedy koupel – měl v dohledné době šanci na zánik.
