PRAHA S léčbou těžce se hojících ran stále častěji pomáhají muší larvy. Bércové vředy, proleženiny nebo takzvanou diabetickou nohu totiž umí vyčistit od mrtvé tkáně lépe než kdo jiný.
Nemocnic, které larvy v léčbě využívají, v Česku stále přibývá. Už jich je několik desítek a mezi nimi i velké fakultní nemocnice.
Od ledna začaly larvy i jejich aplikaci hradit zdravotní pojišťovny a tak se dá očekávat další rozšíření této léčby. „Jeden výkon může stát zhruba od 2500 do 5500 korun. Přitom se aplikují tři kúry na jednu končetinu za rok,“ říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. I když to není vysloveně levná metoda, vyplatí se. Léčba se totiž díky ní podstatně zrychluje.
Do desítek nemocnic v Česku dodává sterilní larvy český chovatel Michal Hampel. Nemocnice si je objednávají vždy pro konkrétní použití, ne do zásoby. Hampel je rozváží osobně nebo posílá expresní poštou ve speciálních lahvičkách. „Součástí chovu je vybavení na technologické úpravy, které je potřeba s larvami udělat, aby se zbavily případných patogenů.“ Vajíčka se dezinfikují a larvy žijí ve sterilním prostředí.
Sterilní larvy se na ránu přenášejí na gáze a nechají se působit tři až čtyři dny. Léčba je bezpečná, jen trochu lechtá. Larvy postupně rozloží a zkonzumují mrtvou tkáň a tu zdravou ponechají. „Přesně oddělí rozhraní mrtvé a živé tkáně. Svým pohybem ránu dále mechanicky čistí a jsou schopné produkovat léčivé látky,“ vysvětluje mluvčí hořovické nemocnice Tomáš Šebek. „Navíc ránu čistí od nežádoucích bakterií a vytváří zásadité prostředí, které je optimální pro hojení ran.“ Použití larev se pochopitelně nehodí vždy, například není možné, když je rána blízko velkých cév.
Pro slabší povahy může být pohled na ránu s larvami nepříjemný. Ukázalo se to, když zaváděli larvální terapii v městské nemocnici v Ostravě. Při první aplikaci larev se prý sestry necítily zcela dobře. A to přesto, že jsou zvyklé na ledacos. Jak tehdy podotkla staniční sestra Lenka Stejskalíková, s různými červy se setkávají při ošetřování bezdomovců. „Důležité je, že to pomáhá našim pacientům,“ prohlásila ovšem Stejskalíková.
Využití larev pro léčbu není novinkou v pravém smyslu slova. Je to znovuobjevený postup, který podle vědců využívali už staří Mayové. Na rány přikládali tkaninu, kterou předtím namočili do krve dobytka a nechali na slunci. Během několika dní se v ráně hemžily larvy. Schopnosti larev znali v novověku i Evropané. Oceňoval je například Napoleonův vrchní chirurg a snažil se přesvědčovat vojáky, aby larvy ze svých ran neodstraňovali. Jenže ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století s objevem antibiotik a dalším pokrokem v medicíně zájem o larvy opadl.
***
Léčba je bezpečná, jen trochu lechtá. Larvy rozloží a zkonzumují mrtvou tkáň, zdravou nechají být.
Například Napoleonův vrchní chirurg přesvědčoval vojáky, aby larvy z ran neodstraňovali.
Jak „červi“ léčí
K léčbě se používají larvy mouchy bzučivky zelené *. Její vajíčka * se nejdříve dezinfikují. Vylíhlé larvy jsou pak chovány ve sterilním prostředí. Do nemocnic se milimetrové larvy dodávají ve speciální plastové lahvičce *, ze které je zdravotníci vyplaví fyziologickým roztokem na gázu. Larvy v ráně pracují tři až čtyři dny *, pak se z ní vypláchnou a zlikvidují. Lékařka Eva Šimůnková (vlevo) z hořovické nemocnice si pochvaluje, že tato metoda výrazně urychlí hojení. Její pacientce se po dvou várkách larev konečně začal hojit bércový vřed, se kterým měla problémy několik let.
