NUUK/PRAHA Letos v létě bylo v Grónsku téměř nemožné pronajmout si helikoptéru. Ve většině zemí světa by to pro místní obyvatele nepředstavovalo významný problém, ale ostrovanům žijícím v osadách vzdálených od sebe až stovky kilometrů, to zkomplikovalo život. Boj o helikoptéry způsobila diamantová horečka. Grónsko zaplavili hledači diamantů, většinou ze Severní Ameriky, kteří uvěřili, že tu mohou zbohatnout.
Nálezy vzácných minerálů nyní dávají místní samosprávě naději na osamostatnění. Jakmile by se ostrov stal ekonomicky soběstačným, mohl by se odtrhnout od Dánska, pod jehož vládou je už po 200 let.
Grónský ledový příkrov kvůli stoupajícím teplotám rychle mizí a skály po staletí zakryté ledovcem vydávají své bohatství. Zájem hledačů o grónskou tundru ještě vzrostl, když kanadská společnost Hudson Recources při průzkumech na západě ostrova objevila 236 diamantů – největší z nich měl 2,4 karátu. Zatímco tato společnost svůj objev oznámila, pravděpodobně proto, aby přilákala investory, většina hledačů svou činnost tají, píše britský deník The Guardian.
Víru v grónské nerostné bohatství podporuje i skutečnost, že ostrov měl stejný geologický vývoj jako severozápad Kanady, která se stala v průběhu 90. let jedním ze světových lídrů těžby těchto drahých kamenů. Diamanty ale nejsou jediným nerostným bohatstvím Grónska. Už se zde těží zlato a nachází se tu bohaté zásoby minerálů. Mimoto se v moři u pobřeží předpokládají zásoby ropy a zemního plynu, o něž probíhaly dlouhé spory mezi grónskou samosprávou a dánskou vládou. Po získání autonomie bylo vydáno zvláštní Ustanovení o nerostném bohatství, podle nějž má grónský lid právo nakládat se svými přírodními zdroji.
Grónská ministryně zahraničí Aleqa Hammondová doufá, že díky nově přicházejícím naftařským a těžebním společnostem Grónsko „zbohatne“ natolik, aby se mohlo osamostatnit. „Touha po nezávislosti je pro každou zemi přirozená. My se necítíme být součástí Evropy – jsme lidé Arktidy –, ale náš způsob života se mění a my se musíme změnit s ním. Generace mojí matky bojovala za vlastní grónskou správu a také si ji v roce 1979 vybojovala. Dánsku od té doby přísluší jen zahraniční politika a obrana země,“ říká Hammondová.
„Od té doby jsme znovu zasáhnout nemohli, protože jsme byli tolik závislí na dánských penězích. To jsme sice pořád, ale můžeme to změnit, když začneme využívat své nerostné bohatství, abychom dosáhli finanční i politické nezávislosti,“ dodává ministryně. Její oponenti však před nezávislostí varují. Podle některých by objev velkého naleziště ropy mohl být pro Grónsko katastrofou. „V době, kdy každá země zoufale touží po této surovině, nechcete přece být velmi malou, velmi nezávislou a velmi vzdálenou zemí. Je mnohem lepší zůstat s přítelem, kterého už dobře znáte,“ myslí si profesor Minik Rosing z Kodaňské univerzity, který se v Grónsku narodil.
