Svět rozplétá záhadu zničené metropole. Mluví se o svářeči i ruské lodi, kterou opustila posádka |
„V tuto chvíli vyšetřovatelům ztěžuje postup právě výbuch. Zničil totiž veškeré stopy. Pokud nebudou mít svědectví a kamerové záznamy, které by se zachovaly, bude pro ně skoro nemožné zjistit příčinu požáru,“ uvedl Kafka, který je zároveň tiskovým mluvčím pražských hasičů. Popsal i vlastnosti dusičnanu amonného (známější jako ledek amonný), který stál za explozí v Libanonu stejně jako to, co čeká český tým záchranářů, který na místo ve středu odlétá.
  |
Lidovky.cz: Jak lze určit, jestli šlo o přirozenou či úmyslnou příčinu výbuchu, který se v úterý odehrál v libanonském přístavu?
Mohu usuzovat jen ze záběrů, které máme k dispozici. Z nich je patrné, že výbuchu předcházel požár ve skladu pravděpodobně s pyrotechnikou. Viděl jsem záběry, na kterých se ozývaly rány specifické právě pro pyrotechniku. Tam tedy zřejmě vznikl požár. Vedle toho se podle informací z médií nacházel i sklad ledku. Pokud se k němu dostane teplota, která převýší 1000 stupňů Celsia, což při hoření pyrotechniky vzniká, může dojít k fatálnímu výbuchu. Vyšetřovatelé hasičů se zaměří na to, proč začalo hořet ve skladu s pyrotechnikou. Výbuch byl podle mne už druhotný efekt, který však měl nejničivější následky. Takto by se postupovalo alespoň v České republice. Zatím ale s jistotou nevíme, jestli tam byla pyrotechnika a ledek.
Lidovky.cz: Jaké vlastnosti má dusičnan amonný?
Takto nebezpečný je skutečně až při teplotě okolo 1000 stupňů Celsia. Teplota vznícení ledku je okolo 400 stupňů. To ale neznamená, že je v tu chvíli nebezpečný. On jen hoří. Nehasí se proto proudem vody, ale jen zkrápěním a pomocí vodní mlhy. Ve chvíli, kdy se k němu dostane přes 1000 stupňů, bezpečnostní listy udávají, že může dojít k výbuchu, pokud je tam materiálu opravdu hodně.
Lidovky.cz: Co to muselo být za sílu? Výbuch byl slyšet až 200 kilometrů daleko a otřesy se rovnaly zemětřesení o síle 3,5 stupně Richterovy stupnice.
To nedokážu posoudit. Výbuchy jsou jiná disciplína než hoření.
Martin Kavka, mluvčí Hasičů Praha
Lidovky.cz: Je těžké zjistit příčinu výbuchu?
V tuto chvíli vyšetřovatelům ztěžuje postup právě výbuch. Zničil totiž veškeré stopy. Pokud nebudou mít svědectví a kamerové záznamy, které by se zachovaly, bude pro ně skoro nemožné zjistit příčinu požáru. Relevantní stopy, o které by se mohli opřít, tam už nejsou. Anebo jsou poškozeny.
Místo, kde došlo k explozím.
Lidovky.cz: Co bývají relevantní stopy?
Když se vyšetřuje například požár haly, vyšetřovatel musí najít kriminalistické ohnisko. Jde o místo, kde začalo hořet. Mohlo by se zdát, že při rozsáhlém požáru na místě nic nezbude, ale vyšetřovatel vždy alespoň zhruba dokáže určit místo ohniska. Opírá se o svědectví, kamerové záznamy i svědectví zasahujících hasičů. Oheň za sebou zanechává také nějaké stopy. Zkoumá se například, jak se chová konstrukce, když je vystavena tepelnému namáhání. Vyšetřovatel následně zjistí kriminalistické ohnisko. A pak se zkoumá, co v něm bylo. Od toho se dál odvíjí vyšetřování.
Lidovky.cz: Existují nějaké scénáře?
Je to prakticky stále stejné. Zaměřujete se na to, že by mohl oheň někdo založit úmyslně. Nebo, že byla příčinou nedbalost, tedy, že tam někdo prováděl práce, které neměl, nebo tam někdo kouřil. Anebo to mohla být technická závada. Na tyto tři scénáře se zaměříte. Odeberou se vzorky. Takto se postupuje v Česku, když hoří v hale. Když ale přijde vyšetřovatel na místo, které je vlastně zdevastované výbuchem, nemá ani podle mě moc šanci zjistit ohnisko výbuchu, pokud tedy nemá například záběry z kamer.
Lidovky.cz: Musejí mít zasahující hasiči a záchranáři dýchací přístroje?
Jde o běžný způsob hašení. Dohašují se ohniska pod troskami. To bude podle mne trvat ještě několik dní. Hasič proto musí mít ochranu dýchacích cest. Bude to pro ně představovat překážku.
Lidovky.cz: Jakou?
Pohyb člověka na zřícené budově, kde pod troskami hoří, je extrémně nebezpečný a nepohodlný. Byl vidět i vrtulník, který to hasil shora. Zásah kvůli tomu bude složitý.
Lidovky.cz: Hrozí i další výbuchy?
To nedokážu říci. To by tam musely být ještě někde zbytky ledku, nebo například propanbutanové nádoby nebo plynové vedení. Po tak masivní explozi bych ale řekl, že to, co mělo vybouchnout, se už zničilo.
Lidovky.cz: S čím se tedy na místě setkají naši záchranáři z USAR (z anglického názvu Urban Search and Rescue) týmu , kteří dnes odpoledne do Libanonu odletí?
Jejich cílem je najít živé lidi zavalené pod zřícenými budovami. Budou se potýkat se standardními problémy. Musejí se zkontaktovat s místními, získat přidělené místo pro zásah a dopravit se na něj. To jsou prvopočáteční logistické kroky. Záleží také, jak bude připravena na přílet týmů libanonská strana. Míří tam totiž víc týmů. Náš je soběstačný. Když tam ale letí letadlem, tak se musí minimálně na místo dopravit jiným způsobem. Pak už nastává rutinní postup. Hasiči se rozdělí do tří skupin, aby se mohli střídat v non-stop práci na úsecích, kde se snaží vyhledávat osoby a dostat je pokud možno ven živé.
Lidovky.cz: Co vím, tak platí jakési zlaté pravidlo 100 hodin pro záchranu života pod troskami. Z čeho to pramenní?
Počítá se s tím, že pokud není člověk výrazně zraněn, ale nemůže se z místa dostat, tak přežije po dobu, po níž se dokáže obejít bez vody a jídla. To je něco okolo 100 hodin anebo 4 až 5 dnů. Existují ale i případy nalezených živých kojence, který byl vytažen z trosek po zemětřesení po šesti dnech. To ale bývají zcela ojedinělé případy. Největší pomoc je do tří dnů od neštěstí. Proto je potřeba, co nejrychleji tým na místo dopravit. Zdá se však, že v tomto případě byla reakce opravdu rychlá. A to jak z české strany nabídka pomoci, tak potom její přijetí od Libanonu. Prakticky od pěti hodin od rána se už na to připravujeme, aniž bychom původně věděli, že odletíme.
Lidovky.cz: To se tak dělá standardně?
Ano. Dá se nabídka, začne příprava a čeká se na reakci. A pak se případně vyráží. Nastává složité vyjednávání ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí, domlouvá se letadlo a to, jak tam dostat lidi.
Lidovky.czJak si stojí český USAR tým?
Češi jsou hodnocení velmi dobře. Loni jsem byl na Sicílii s naším USAR týmem. Probíhalo tam cvičení v městečku Trapani, které bylo před tím postiženo zemětřesením a oni to nechali ve stavu, jaký vznikl po katastrofě. Byly to ideální podmínky pro cvičení. S domy po reálném zemětřesení. Češi byli oceňovaní zejména pro svou vynalézavost. Dokáží si v každé situaci poradit. Jiné týmy jedou podle zavedených postupů. Když řeší problém, přemýšlí, jak ho vyřešit v rámci daného postupu. Češi si ale umí poradit i trochu netradičním způsobem.
Jinak tradičně dobří jsou Britové, Francouzi nebo Němci. Tyto velké země mají finanční i lidské zdroje, aby byly nejlepší. Například Francouzi byli na místě v Libanonu do několika hodin po výbuchu. V tom jsou neuvěřitelní, že jsou prakticky všude první. Říká se, že mají naložené letadlo s technikou, které je neustále připravené v hangáru. V případě potřeby jen sesbírají lidi a letí.
Lidovky.cz: S jakým konkrétním zážitkem máte spojené, že si Češi umíme vždy, třeba i netradičně, poradit?
Abyste získal certifikaci, musíte splnit úkol. Mimo jiné náš tým musel v Trapani na cvičení překonat několik centimetrů tlustý plát oceli. K tomu existují nějaké možnosti. Můžete si například objednat jiný tým, který disponuje plazmovým hořákem, který to dokáže. V danou chvíli ho ale prostě nemáte a musíte čekat. My jsme ale na plazmový hořák nečekali a prostě jsme se tím prokutali.
Lidovky.cz: Prosím Vás, jak se prokutává několik centimetrů tlustý plát oceli?
K tomu máte obrovské flexi. Zničili jsme na tom několik kotoučů, ale dostali jsme se tam dříve, než by přijel plazmový hořák.
