Byl při tom i historik architektury Zdeněk Lukeš, který si tehdy vedl deník, jehož úryvky později publikoval v BBC. V neděli 15. ledna si zapsal: „V poledne jsme šli do Týna, pak jsem zůstal ve městě, kde měl být pietní akt u sv. Václava k výročí Palachova upálení. Dostal jsem se až tam. Kordon milice. Hymna, policie. Policie – brutální zásahy proti lidem – se štíty, helmami a obušky. Psi. Slzný plyn. Skandování gestapo, svobodu, dialog s milicionářem po dobrém, pak útok policie – po zlém. Vodní děla v akci. Tisíce a tisíce lidí, slepec, muž s berlemi. Solidarita, odvlečení lidé, vyklizené centrum.“ Policie zakročila „na žádost pražské veřejnosti“ Druhý den, 16. ledna, se lidé opět sešli k protestům a policejní reakce byla ještě surovější. Lukeš píše: „Jakeš, Štěpán a spol. ještě nemají dost, další superostuda jim nevadí. Marně se i dnes pokoušeli lidé položit u sv. Václava kytku. Zas brutalita, vodní děla, zatčení. Jejich jména četli i s adresami v,Aktualitách‘. Včera zmlátila neuvěřitelně brutálně bezpečnost řadu lidí, včetně štábu televize SRN. Píše se v novinách:,Ostře a rázně zakročila na žádost pražské veřejnosti‘.“
Demonstrace přesto trvaly několik následujících dnů. Ještě jedna citace z Lukešova deníku – z 19. ledna:,černý‘ čtvrtek. Rudé právo se zalyká útoky na Chartu a,živly‘… Pod Václavem přečteno prohlášení Mírového sdružení Johna Lennona. Volali jsme: pusťte Havla, politické vězně, svoboda, my jsme lidé... A pak to začalo: štíťáci nás obstoupili, uzavřeli hermeticky Václavák a začali nás mlátit. Lidé křičeli: my se nebojíme, Češi, pojďte sem, gestapo, svině. Lidé padali, šlapali po sobě, brutalita policie dosáhla maxima.“
Při Palachově týdnu policie zatkla stovky lidí včetně náhodných chodců, řada jich byla zraněna. Mezi zatčenými byl i Václav Havel, později (v únoru 1989) odsouzený k téměř ročnímu kriminálu.
lidovky.cz
další příběhy čtěte na www.lidovky.cz/bezpravi
