130 let

Lednová procházka mezi planetami

Česko

V pátek 15. ledna proběhne zatmění Slunce. Pokud bychom se nacházeli v západní Africe, kolem rovníku v Indickém oceánu, v Číně nebo alespoň ve Žlutém moři, mohli bychom dokonce sledovat vzácné prstencové zatmění. Vzdálenost Země a Měsíce totiž kolísá v rozmezí od 356 do 407 tisíc kilometrů, proto náš kosmický soused může mít na pozemské obloze o něco menší úhlový průměr než Slunce. Takže i když se ocitne mezi Zemí a Sluncem, nedokáže zakrýt celý disk naší denní hvězdy. Vykukovat bude velmi úzké mezikruží - odtud prstencové zatmění.

Tento úkaz můžeme v podobě částečného zatmění zahlédnout také u nás. Avšak pouze ze severní Moravy a Slezska a jen na pár minut. Například v Ostravě Slunce v ideálním případě nad obzor vychází v 7 hodin 41 minut, přičemž zatmění končí o pouhých devět minut později. Pozorování bude vyžadovat víc než jen štěstí na pěkné počasí. Musíme se vyšplhat na co největší kopec s vynikajícím výhledem směrem na jihovýchod. V každém případě ale nesmíme zapomenout na vlastní bezpečnost. Ať již budeme pozorovat pouhým okem, dalekohledem, hledáčkem fotoaparátu či videokamery, vždy je nutné chránit se filtry, které dostatečně zeslabí viditelné i infračervené záření. Bez nich je takový pohled nebezpečný a v extrémním případě může vést k trvalé ztrátě zraku!

Čtyři století měsíců Jupitera Mezinárodní rok astronomie, který skončil s posledními vteřinami roku 2009, měl mimo jiné připomenout, že se již 400 roků díváme na hvězdné nebe dalekohledem. Paradoxně, Galileo Galilei většinu nejvýznamnějších astronomických objevů provedl „až“ v roce 1610. Ve čtvrtek 7. ledna to tudíž bude právě čtyři století, co člověk poprvé zahlédl Jupiterovy měsíce. Největší planeta sluneční soustavy září na rozhraní souhvězdí Kozoroha a Vodnáře. Snadno je tedy pozorovatelná ihned po setmění, nízko nad západním obzorem. Není proto obtížné čtyři století starý objev zopakovat.

Velmi dobrý výhled máme i na Mars, který se 29. ledna ocitne v opozici (na opačné straně pozemské oblohy než Slunce) a současně se nejvíc přiblíží k Zemi (na 99,4 milionu kilometrů). Jako dominanta oblohy na rozhraní souhvězdí Lva a Raka pak bude pozorovatelný po celou noc. Ve čtvrtek 7. ledna a v sobotu 30. ledna dokonce v sousedství našeho Měsíce.

Na lednové obloze ale nemusíme sledovat pouze „tanec“ planet sluneční soustavy. V noci ze soboty 2. ledna na neděli 3. ledna jsme se mohli podívat na meteorický roj Quadrantid, pojmenovaný podle dnes již nepoužívaného souhvězdí Quadrans Muralis na rozhraní Herkula, Pastýře a Draka. V těchto dnech můžeme nad ránem obdivovat alespoň planetu Saturn, jež zdobí souhvězdí Panny, a je tudíž viditelná pouze v ranních hodinách.

***

Mapka zobrazuje hvězdnou oblohu začátkem ledna ve 21 hodin, v polovině měsíce ve 20 hodin a koncem ledna ve 21 hodin středoevropského času. Při pozorování držte mapku nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u okraje mapky uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu máte přímo nad hlavou a hvězdy u protějšího okraje můžete spatřit za sebou. Na obloze se lze orientovat podle nápadných skupin hvězd, které jsou pro přehlednost spojeny čárami. O souhvězdí ale nejde - těmi se v astronomii myslí pevně stanovené části oblohy. V mapce není vyznačen Měsíc, jehož poloha se každý den mění. Názvy bez vyznačených obrazců označují souhvězdí, která jsou složena ze slabých hvězd patrných okem pouze za velmi dobrých pozorovacích podmínek. Vlivem otáčení Země se souhvězdí pohybují rychlostí 15 stupňů za hodinu od východu k západu. Stačí proto mapu pootočit o patřičný počet stupňů (délka a směr pootočení jsou vyznačeny šipkou). Například začátkem ledna v 1 hodinu pootočíme mapu o 60 stupňů.

Obdélníkový výřez zobrazuje ranní výhled na severovýchod, kde se kdysi nacházelo souhvězdí Quadrantid, dnes už vyřazené ze soupisu souhvězdí

O autorovi| JIŘÍ DUŠEK, Autor je astronomem ve Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás