Podle českých kardiologů si většina lidí na infarkt „zadělává“ celá léta svým životním stylem, zima problém jen umocní. Mráz zužuje tepny, zvyšuje tlak a riziko ucpání cév, způsobuje poruchy srdečního rytmu. Úmrtí na nemoci srdce hrají v Česku mezi ostatními chorobami prim a pandemie situaci dále zhoršila.
„V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, ale i v drsnějších podmínkách Kanady nacházíme souvislost s poklesem teplot a výskytem infarktů či úmrtími na chronickou ischemickou chorobu srdeční. Teplotní propad o přibližně 10 °C zvedá počet srdečních příhod asi o sedm procent,“ řekl Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Leden, co se počtu infarktů týče, tak tradičně vévodí.
Důležitý je životní styl
Předejít tomu, aby třeskuté mrazy měly na srdce dopad, lze dle odborníků pouze dlouhodobou úpravou životního stylu. Podle kardiologa Miloše Táborského z FN Olomouc nestačí změnu odstartovat na sklonku podzimu, tedy těsně před tím, než mrazy udeří.
„Pokud se člověk rozhodne zapracovat na snížení rizika infarktu, měl by začít nejpozději v létě. Změna životního stylu se projeví při poctivém dodržování až po měsících, ale každému se ohromně vyplatí,“ uvedl s tím, že lidé se sice nyní dožívají vysokého věku, avšak posledních dvacet let přežívají většinou s nemocemi. Po šedesátce se u většiny lidí začínají objevovat vleklé choroby. „Cílem by mělo být prožít co největší část života ve zdraví. A k tomu nám pomůže se hýbat, nekouřit a jíst rozumně,“ dodal.
Typickému pacientovi s infarktem je nad šedesát let, má vysoký krevní tlak, cholesterol, kouří, je obézní a léčí se s dalšími chronickými nemocemi, shodují se lékaři.
„Když takový člověk bezdůvodně omdlévá, špatně dýchá či pociťuje obrovskou únavu a začne ho prudce bolet na hrudi, je na čase okamžitě volat záchranku. Počítá se každá minuta,“ zdůraznil Petr Kala, prezident České asociace intervenční kardiologie ČKS. Pokud pacient dojede do nemocnice s katetrizační jednotkou do hodiny, má podle Kaly 96procentní šanci, že přežije ve velmi dobrém stavu s jen malou jizvou na srdci. Každá hodina zpoždění znamená větší a větší poškození srdečního svalu, který by jinak specialisté dokázali zachránit. „Lidé k nám dorazí v rozmezí 2,5–3 hodin od prvních příznaků, mnozí ale i daleko později,“ doplnil.
V Pákistánu zemřela dvacítka turistů v autech, uvázli v závějích sněhu |
Smrt kvůli strachu
Svůj díl viny si nese i koronavirová pandemie. „Podle dat Českého statistického úřadu zemřelo v loňském covidovém roce o 17 tisíc osob víc než v roce předchozím, za 3100 úmrtí mohou právě choroby oběhového systému,“ podotkl Linhart. Lidé podle něj často i ze strachu z nákazy covidem nevolají záchranku, do nemocnice nejedou a buď zemřou doma, nebo infarkt „přechodí“ a přivodí si srdeční selhání. „Každá vlna covidu snížila u nás na oddělení příjem pacientů odhadem o dvacet procent. Tito lidé se pochopitelně zázračně neuzdravili. Infarkt jejich sval postihl a projevil se později selháním srdce. Vidíme to i letos, obvykle k nám přichází dvacet lidí s infarktem týdně, nyní je to pět až šest,“ popsal Táborský.
Specialisté na srdce tak apelují, aby se lidé nebáli zavolat, když je bolí na hrudi, špatně se jim dýchá, je jim na omdlení – včasný telefonát může zachránit život. „S covidem a jeho dalšími mutacemi budeme žít ještě dlouhá léta, a proto se musíme naučit na něj vyzrát,“ uzavřel.
V následujících měsících a letech se očekává podle kardiologů prudký vzestup lidí se srdečním selháním, mimo jiné proto, že infarkt přechodili.
Nemoci oběhové soustavy mají přitom za následek nejvíce úmrtí. Každý rok na ně umírá v Česku okolo 50 tisíc pacientů. Celkem 85 procent úmrtí na kardiovaskulární onemocnění je způsobeno infarktem nebo cévní mozkovou příhodou a 38 procent zemřelých jsou lidé mladší 70 let. Zdravotní péči v této oblasti proto rozhodně nelze ponechat náhodě ani v době covidové, shodují se přední čeští kardiologové.
Klíčem k úspěšné léčbě kardiovaskulárních onemocnění jsou pravidelné kontroly. Předepsané léky je nutné užívat pravidelně. Vynechávat je pacient nesmí ani v současné době, apeluje Česká kardiologická společnost.
