Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ledovce tají. Co bude s elektrárnami?

Česko

Až jednou zmizí led z alpských ledovců, výrazně klesne podíl vodních elektráren na celkové výrobě energie

RHONSKÝ LEDOVEC Andreas Bauder se dlouhá léta zabývá studiem ledovců. Teď stojí na švýcarském ledovci u pramene řeky Rhôny vedle třímetrové tyče trčící z ledu a ukazuje si nad hlavu. „Tolik roztálo během jednoho měsíce. Já přitom měřím kolem dvou metrů,“ přibližuje Bauder současnou rychlost tání ledovce.

Od Himalájí po Andy zažívají provozovatelé vodních elektráren, které jsou nejrozšířenějším druhem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, nové příležitosti.

Ty přináší nadbytek vody z tajících ledovců. Jenomže z dlouhodobého hlediska přináší tání ledovců odvětví spíše rizika.

Příkladem je Švýcarsko, které v současnosti vyrábí více než polovinu elektřiny ve vodních elektrárnách. Až však zmizí alpské ledovce, jejichž voda v suchých letních měsících pomáhá roztáčet turbíny, čeká vodní elektrárny neodvratný propad. Podle studie lausannské technické univerzity EPFL, kterou částečně financuje švýcarský hydroelektrický průmysl, by do roku 2035 mohl podíl vodních elektráren klesnou ze současných šedesáti procent na 46 procent.

Podle výzkumníků klesne v roce 2049 kvůli ústupu ledovců odtok vody ze švýcarských Alp o sedm procent. V zimě se zvýší objem srážek o šest procent, zatímco v létě naopak naprší o osm procent méně.

Vlhčí zimy a sušší léta mohou dramaticky změnit způsob, jakým Švýcarsko ukládá a přesouvá zásoby vody. V minulosti se používala zásobní jezera, která dosáhla své plné kapacity v září a voda z nich byla v zimě využívána pro výrobu tepla a elektřiny. Nejnižší hladiny dosáhly v dubnu, kdy byly připraveny pojmout vodu z tajícího sněhu a ledovců.

Výrobci elektřiny budou muset zefektivnit způsob, jakým hospodaří s vodou. „Když nemáte dostatečnou zásobu ledovců, budete potřebovat mnohem více zásobních přehrad,“ podotkl Joerg Aeberhard ze švýcarské energetické společnosti Alpiq.

Tání švýcarských ledovců není problém pouze této alpské země, ale bezprostředně se dotýká dalších západoevropských států. Švýcarsko je zdrojem největších evropských řek, na kterých je závislé zemědělství, vodní cesty nebo také chlazení jaderných elektráren. Pro Evropu jsou tak Švýcarské Alpy stejným zdrojem vody, jako pro Asii Himálaj. Po celém světě žijí podél vodních toků napájených horskými ledovci miliardy lidí.

Ledovce začaly výrazně ustupovat už v 19. století po skončení malé doby ledové. Nejvíc je to přitom patrné v Himálaji, který je zdrojem vody i pro veletoky jako Mekong nebo Jang-c'-ťiang. Ty jsou přitom zdrojem vody a elektřiny pro místní rychle se rozvíjející ekonomiky. Podle mezivládního panelu OSN pro klimatické změny je už nyní kritický nedostatek vody pro výrobu elektřiny v Bolívii, Peru, Kolumbii a Ekvádoru. Úbytek sněhové pokrývky v pohoří Sierra Nevada a v povodí řeky Colorado však ohrožuje také dodávky vody v jižní Kalifornii.

Ne všichni odborníci vidí situaci s táním ledovců pesimisticky. „Se změnou klimatu se budeme v některých částech světa v průběhu roku setkávat s více srážkami. To znamená více zdrojů pro výrobu energie,“ řekla Petra Doellová, profesorka hydrologie na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem.

Větší dopad bude mít podle ní roztání ledovců na nižší tok v období sucha, což může ohrozit pěstování rýže v Indii nebo v Číně. Doellová řekla, že řešením, které by mohlo dopady sucha zmírnit, je výstavba nových přehrad. „Nádrž pomůže zajistit vodu během celého roku. Vjihovýchodní Asii, kde budou dopady tání ledovců nejhorší, však existuje málo přehrad,“ dodala.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!