PRAHA Kapela Armia (Armáda) patří mezi legendy polské nezávislé rockové scény. Je jedním z nejvýraznějších hudebních těles, která vznikla v polovině osmdesátých let v souvislosti s rozkvětem punkrocku v Polsku. Armia je spjatá s fenoménem Jarocina - největšího alternativního festivalu v komunistickém bloku, v červnu letošního roku oslavila už 25. výročí své existence velkým koncertem v centru Varšavy, jehož se zúčastnily téměř všechny hvězdy tehdejšího rockového boomu.
Chtěla připomenout atmosféru „umělecké vzpoury, svobody uprostřed zotročené země, chuť nové hudby, přátelství a nespoutanosti“. Od svých čistě punkových začátků se styl kapely postupně vyvíjel směrem k dynamickému hardcorovému zvuku s elementy punku či trashmetalu. Poznávacím znamením kapely Armia je však především originální využití nástrojů, které ke standardnímu punkovému „vybavení“ rozhodně nepatří, především lesního rohu, ale také houslí, violoncella či flétny.
Spojujícím prvkem jednotlivých, hudebně velice různorodých desek kapely jsou však především texty, jejichž autorem je frontman kapely Tomasz Budzyński. S ostrým zněním kapely kontrastují texty s překvapivou lyrickou a filozofickou hloubkou, v nichž se zrcadlí literární fascinace autora počínaje Arthurem Rimbaudem a Samuelem Beckettem přes Dantovu Božskou komedii až k bibli.
Jednotlivá alba kapely jsou také odrazem duchovního hledání zpěváka - od Legendy, označené za „vrchol polské gnostické poezie“, až k výraznému obratu ke křesťanské symbolice a poslání. Obrácení Budzyńského zahájilo celou sérii „návratů“ polských rockerů ke křesťanství a mnozí publicisté pak pro Armii a další kapely začali používat označení „křesťanský rock“. Budzyński však tuto nálepku razantně odmítal se slovy, že „něco jako křesťanský rock neexistuje, maximálně jsou to křesťané, kteří hrají rockovou hudbu“
Ačkoli by se kapela mohla zařadit mezi veterány hudební scény, stále hledá nové formy výrazu. V průběhu loňského roku vydala dvě desky: Der Prozess, inspirovaný Franzem Kafkou, a Freak.
Obě jsou záznamem hledání nového hudebního stylu - najdeme na nich překvapivě silné vlivy psychedelického rocku, ale také free jazzu, a dokonce soudobé avantgardní vážné hudby.
O autorovi| MACIEJ RUCZAJ, Autor pracuje v Polském institutu
