Zde sedával Ladislav Winkelbauer. Mosazná cedulka s tímto nápisem visela před lety v kavárně Divadla Na zábradlí. Právě na místě, odkud dvojnásobný vrah na útěku zmizel, aby byl vzápětí zadržen – ne policií, ale dvěma americkými turisty.
Tak vznikají legendy. Zrodí se legenda i kolem Františka Procházky?
Teprve uvidíme. Každý správný loupežník musí mít atributy spojené se svou osobou. Dodnes přitahuje Graselova sluj u Slavonic či Babinského hrob v Řepích. Ale co dosud anonymní Procházka? Ubytovna v pražském Hloubětíně sice nemá legendární potenciál sluje, jenže sám loupežník nakročil dobře.
Tohle je materiál, který píše skutečný život. To není bulvár strkající nos do detailů osobního života premiéra a lídra opozice. To není ani vrah typu Winkelbauera, Grasela či Babinského, ale klíčník – výraz na vymření. Už to slovo má potenciál pohádky či legendy. Před lety se říkávalo „akademik zahradníkem“. Nenechá-li se Procházka hloupě chytit, možná se bude říkat „kozel klíčníkem“.
