Pondělí 15. července 2024, svátek má Jindřich
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Legislativní zmetek o třetím odboji

Česko

ÚHEL POHLEDU

Přijmout všestranně vadný zákon, jakkoli snad dobře míněný, nebo raději v horizontu měsíců vytvořit něco smysluplnějšího? V roce 1990 mohlo mít takové dilema své opodstatnění. O dvacet let později, navíc s bolestivou zkušeností následků kvapné legislativní práce let devadesátých, budí už jen údiv.

Pokud se ovšem vládní koalice v případě zákona o protikomunistickém odboji a odporu chystá přijmout doslovný legislativní zmetek, nemůže se divit kritice, již její odhodlání vyvolává v řadách historiků. Analýzu omylů a absurdit normy, kterou schválil Senát a s výhradami posvětila vláda, lze nalézt na www.zakonotretimodboji.cz. Podporu Stanovisku historiků už vyjádřily desítky osobností z dalších oborů – a také řada bývalých vězňů svědomí. Pod heslem „Aspoň něco“ Přesto má stávající podoba zákona podporu Konfederace politických vězňů, jež se asi řídí heslem „Aspoň něco“. Nezaslouží si však hrdinové protikomunistické rezistence víc než jen gesto v podobě odznaku a diplomu? Vždyť mnozí z nich si právě v důsledku svých postojů „vysloužili“ směšně nízké penze, které křiklavě kontrastují s důchodovými příjmy jejich bývalých vyšetřovatelů… Pokud chce stát alespoň nyní napravit část křivd minulosti, měl by svým hrdinům přinejmenším přispět na důstojnější podzim života.

Tento zákon s tím ovšem nepočítá, když pouze úzké skupině vyvolených přizná skromné výhody válečných veteránů. Zato navrhuje navýšení rozpočtové kapitoly ministerstva obrany na agendu vydávání osvědčení a Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož souhlasné stanovisko ke každému ze žadatelů je nezbytnou podmínkou. ÚSTR tak má získat vytoužené zákonné pověření vydávat posudky na problémy minulosti, jež mu bylo v reakci na protesty historické obce odňato při schvalování zřizovacího zákona v březnu 2007.

Už veterán, nebo ještě ne?

Důvodovou zprávou k nové normě se přitom opět line duch orwellovského Ministerstva Pravdy: „Úloha Ústavu při vydávání stanovisek k jednotlivým žádostem bude vzhledem k mravnímu rozměru osvědčení náročná, odpovědná a zcela zásadní.“ Coby morální soudci budou moci zaměstnanci ÚSTR podle vlastní libovůle rozhodovat o tom, zda ten který kandidát protikomunistického diplomu dostatečně odčinil předchozí členství v KSČ či politické školení v Moskvě či Varšavě (Peking či Havana podle senátorů nevadí…) pozdějšími protirežimními aktivitami.

Oč vágnější je jejich obsahová definice, o to striktnější jsou požadavky kvantitativní: dvanáct měsíců riskantní protikomunistické činnosti představovalo odboj, jedenáct pouhý odpor. První případ přináší postavení válečného veterána (!), druhý nikoli. Zákon přitom ani nenaznačuje, jak se bude toto období počítat. I když někdo po dobu jednoho roku večer co večer vyráběl a distribuoval protirežimní letáky, započítá se mu i letní rekreace u Balatonu, kam si přirozeně nebral remington? Pokud ne, skončí jen s odznakem, a to i kdyby byl později za svou protirežimní činnost pykal dva a půl roku v Ruzyni. Na bezplatné léčení v Karlových Varech či místo v domově důchodců potřebuje totiž vykázat nejméně tři… Leda že by uspěl se žádostí o uznání „mimořádně záslužného činu“ – i jeho výklad nechává zákon na úřednících.

Uvědomili si senátoři a ministři, jakou moc dávají do rukou zaměstnancům ÚSTR, jejichž odborné výsledky jsou navíc v mnoha případech nevalné? A neděsí politiky budoucí rozčarování a hořkost na straně těch bývalých odbojářů, kteří se svou žádostí neuspějí?

Hlavní důkazní materiál od StB Kolik kauz typu Milan Kundera se prožene médii? Vzpomeňme přitom, jak ji Pavel Žáček, dnes poradce ředitele Hermana, bagatelizoval coby pouhou jednu položku na seznamu nekonečné řady „případů“. Jako by pověst konkrétního člověka nehrála roli v porovnání s velikostí Úkolu. A vzpomeňme Žáčkových slov o tom, kterak bratři Mašínové chystali atentát na Gottwalda, jak uvedl Ctibor Novák ve své „závěti“. Jako by nešlo o výsledek tříměsíčních výslechů. Krátce předtím však premiér Topolánek Mašíny vyznamenal.

Podobně asi budoucí posudková komise ÚSTR neodolá politické objednávce vydat Mašínům osvědčení o odboji, přestože jde o exemplárně sporný případ: Jednak zabití pokladníka či svázaného policajta věru připomíná „zavrženíhodné jednání směřující k popření individuálních základních lidských práv“, a jednak se celý příběh opírá především o „vyprávění starců“ – v horším případě doplněná o Novákovu „závěť“. Přitom vynucených či smyšlených obvinění zachycují materiály StB bezpočet. Nový zákon je ovšem povýší na hlavní důkazní materiál při klasifikaci či diskvalifikaci odpůrců komunistického režimu…

Nezbývá než věřit, že zdravý rozum zvítězí nad slepým zápalem a že poslanci neschválí prověrková řízení, ale budou hledat cestu k reálnému ocenění všech účastníků protikomunistického odboje.

***

Uvědomili si senátoři a ministři, jakou moc dávají do rukou zaměstnancům ÚSTR, jejichž odborné výsledky jsou často nevalné?

O autorovi| VÍT SMETANA, historik Autor pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Autor: