Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Lehké přijímačky, těžká škola

Česko

K přijetí na medicínu může uchazeči pomoci nejen přirozená schopnost logicky myslet, ale třeba také úspěchy ve sportu či umění.

Když se Jan Kuchař před třemi roky rozhodl pro studium medicíny, podal si přihlášku na všechny tři pražské lékařské fakulty a další ještě do Plzně. Přijat byl nakonec na tři ze čtyř uvedených škol. Rozhodl se studovat na 2. lékařské fakultě UK v Praze.

Jeho volba byla svým způsobem logická. Dostat se právě na tuto fakultu je totiž nejobtížnější. Dlouhodobě prochází přijímacím řízením úspěšně pouze zhruba každý pátý. Například na 1. lékařské fakultě UK je úspěšnost uchazečů téměř dvojnásobná. Velká část přijatých potom ovšem „nepřežije“ první ročník.

„Náš záměr je, aby ti, kteří úspěšně projdou přijímačkami, školu pokud možno i dokončili. Některé školy se snaží přijmout co největší počet uchazečů a teprve v průběhu prvního ročníku si z nich vlastně vyberou. U nás je to naopak,“ říká proděkan 2. lékařské fakulty UK (2. LF) Martin Vízek.

Uspět můžete i bez přijímaček Způsob, jak tohoto cíle škola dosahuje, spočívá v obsahu přijímaček. Uchazeči druhé a třetí pražské lékařské fakulty musejí proti 1. LF absolvovat vedle písemných testů z biologie, fyziky a chemie ještě ústní pohovor, v němž se prověřuje motivace studenta a jeho schopnost prezentovat a obhájit svůj názor.

U2. LF obtížnost přijímaček zvyšuje ještě navíc v písemné části test ze všeobecných studijních předpokladů, který je do jisté míry vlastně zkouškou z logiky, tedy předmětu, jejž se nelze naučit jen pouhou pílí. 2. LF je také jedinou lékařskou fakultou v zemi, která nepřijímá žádné studenty bez přijímaček. Na ostatních školách je přijata část uchazečů na základě průměru známek ze střední školy a dalších kritérií.

Třeba 3. LF přijímá zhruba 30 studentů čistě podle prospěchu a další uchazeči mohou být bez přijímaček přijati, pokud jejich průměr ze střední školy nepřesahuje 1,5 a získali nějaké mimoškolní ocenění.

Vedle tradičních matematických či přírodovědných olympiád to může být například i úspěch v oblasti sportovní či umělecké. „Máme totiž zájem o studenty, kteří jsou již nějak nasměrováni a jsou úspěšní i mimo školu a něco dokázali,“ vysvětluje proděkanka 3. LF UK Daniela Janovská. Princip, že lehčí přijímačky věští mnohonásobně větší „odpad“ studentů v prvních ročnících, a přijatý uchazeč proto nemá ještě zdaleka vyhráno, neplatí zdaleka jen na lékařských fakultách. Typickým příkladem jsou mnohé technické vysoké školy, jako třeba České vysoké učení technické.

Na řadu oborů pražské techniky se přijímačky vůbec nekonají a přijati bývají skoro všichni uchazeči. Náročné zkoušky v prvních semestrech potom způsobí v řadách studentů doslova masakr. Z humanitně zaměřených vysokých škol má relativně lehké přijímačky například pražská Fakulta humanitních studií UK (FHS). Úspěšnost uchazečů při přijímacím řízení zde v uplynulých letech přesahovala 60 procent. Na Filozofické fakultě UK to přitom bylo v průměru zhruba 28 procent.

Pravda se ukáže až při studiu Letošní, ještě zjednodušená, přijímací zkouška bude na Fakultě humanitních studií sestávat pouze z překladu středně obtížného odborného cizojazyčného textu do češtiny. Proděkan Josef Kružík pokládá tento způsob selekce uchazečů za zcela dostatečný.

„Chceme především zjistit základní způsobilost ke studiu. Hledáme studenty, kteří budou schopni kreativně pracovat s odborným textem, protože to je v humanitních vědách základní předpoklad. Základní filozofií je dát šanci co největšímu počtu uchazečů tak, aby přijímací zkouška nebyla zkouškou vyřazovací,“ říká. K definitivnímu výběru studentů tak prakticky dojde až během studia, když už nejsou studenti vystaveni okamžitému psychickému tlaku a nehraje takovou roli například tréma.

„To, že se na nějakou školu relativně snadno dostanete, neznamená, že jde o lehkou školu. V průběhu prvního ročníku odpadne téměř polovina přijatých studentů. Neznamená to ovšem, že bychom je všechny vyhodili. Mnozí, když poznají náročnost studia a srovnají to s jinými možnostmi, tak se rozhodnou nepokračovat,“ upozorňuje Kružík na základní nástrahu, kterou s sebou nese přihláška na zdánlivě jednodušší školu.

***

„Některé školy přijmou co největší počet uchazečů a teprve v prvním ročníku si z nich vlastně vyberou,“ říká proděkan 2. LF.

Autor: