Lidovky.cz: Experti vyloučili, že se koronavirus může dostat na druhý konec zeměkoule v poštovní zásilce. Jaká by byla jeho nejpravděpodobnější cesta do Česka?
Přes poštovní zásilku z Číny to není moc pravděpodobné, jako reálnější možnost zanesení nákazy se mi jeví případ, podobný tomu, jaký se odehrál v Bavorsku s nejmenovaným mužem a ženou z Číny. Ta přiletěla na jakousi firemní konferenci ještě bez příznaků onemocnění, nakazila ho, a stále pořád jako zdravá odletěla zpátky. To znamená, že neměla žádné příznaky. A zachytili je až pak zpátky v té Číně. Ten muž se pak nechal v Německu vyšetřit na přítomnost koronaviru. A vyšel pozitivní.
Z mého pohledu je tedy problémem dlouhá doba inkubace. Hypoteticky se říká tři neděle. A to je moc dlouhá doba. Jde o to, že celou tu inkubační dobu nebudete infekční, nebudete koronavirus roznášet, ale dejme tomu poslední týden určitě ano. Možná už od desátého dne.
Čína žádá o patent na možný lék proti koronaviru. Remdesivir vyvinul tým vedený českým vědcem |
Lidovky.cz: Zdá se, že o tomto koronaviru máme stále málo informací. Je to tak?
Bohužel ano. Existuje několik kritických míst, faktorů, které by se měly objasnit a určit, jak dalece jsou rizikové. Vezmu to přibližně od začátku. Víme, že to je koronavirus, ale nevíme, jestli je to pevný kmen nebo mutant. Zjistili jsme, jak vypadá, ale o jeho biologii, o jeho životě, toho moc nevíme. Příklad chřipka. Když oběhne zeměkouli, je zmutovaná. A příští rok se očkuje jinou vakcínou. Zatímco spalničky, zarděnky tady už desítky let očkujeme vakcínou stejnou. Takže jde o to, zda se jedná o virus, který je stabilní nebo který může mutovat.
Lidovky.cz: Což ale v tuto chvíli nevíme.
Tak. To je jedna otázka. Druhá otázka je, jaká je infekciozita, tedy jaká je infekční dávka, zkrátka nakažlivost, a jaké množství virů vás může ohrozit. Jeden virus? Dva? Padesát? Milion? Nikdo neví. Když se řekne třeba HIV virus, tak stačí jeden, který se dostane do těla a může vás zabít. U jiných virů, jako jsou třeba plané neštovice nebo spalničky, byste potřeboval mnohem vyšší dávky.
  |
A pak je tu pojem incidence a prevalence. Incidence ukazuje, kolik se projevuje těch nákaz za jednotku času na nějakém území. Takže je třeba incidence chřipky u nás a podobně. Nebo incidence koronaviru v Číně. Pak je prevalence, což je promořenost. To znamená, kolik lidí je nakažených v daném okamžiku. Všech. Ať jsou nemocní, nebo jsou v inkubační době, nebo už po smrti.
Tyhle pojmy a jejich vyčíslení jsou tedy určující k tomu, abychom o viru něco věděli a mohli jsme říci – bude se šířit takhle a my budeme činit takové a takové opatření a pravděpodobnost ohrožení populace je taková či maková. Jenže podobně důležité informace v tomto případě nemáme.
Deset pasažérů z obří výletní lodi v Japonsku má koronavirus, všech 3711 lidí na palubě je v karanténě |
Lidovky.cz: Tenhle koronavirus je tedy něco, co jsme tady dosud neměli, co neumíme popsat?
Měli jsme to tu. Ale problém je právě v tom, že není virus jako virus. Patří do skupiny, ve které jsou viry podobné tvarem, uspořádáním a tak dále, ale mohou se od sebe přitom i dost lišit. Například v parametru mortality. Tedy úmrtnosti. Příklad. Pokud si dobře pamatuju, když se před lety mluvilo o celosvětovém viru SARS, syndromu selhání dýchacího systému, tak se uvádělo, že úmrtnost je 50 procent. Tedy když u vás propukne nákaza, tak je to 50 na 50 jestli přežijete. U tohoto koronaviru se říká, že úmrtnost je někde pod deset procent. To ukazuje kolik je mrtvých na počet nakažených.
A po vědcích chceme, aby s těmito pokud možno co nejpřesnějšími údaji co nejdřív přišli. O tom je strategie boje s virem. Bohužel to leckdy nejde včas zjistit dopředu. A i když to pak všechno budete vědět, tak musíte situaci pořád hlídat, protože co kdyby virus náhle zmutoval.
Lidovky.cz: Znamená to, že se může během času měnit?
Může. On může vlivem mutace měnit sám sebe, svou strukturu. Tím pádem přestane být citlivý na dosavadní léky. Nebo citlivost na ně naopak získá.
Václav Jungr.
Lidovky.cz: Jak se člověk může proti tomu bránit. Pomůže nošení roušky?
Roušku bych viděl spíš jako ochranu svého okolí než ochranu sebe sama. Zatím předpokládáme, že nakažlivost je vzdušnou cestou, kapénkovou infekcí. To ale nevíme jistě. Použiju znovu příklad muže z Bavorska, zmiňovaného v médiích. Jeho kolegyně z Číny byla evidentně v kontaktu s řadou jiných lidí. Ale s tímhle zřejmě nejvíc, mohl tam být těsný kontakt. Zde byla třeba vysoká vstupní dávka, a proto onemocněl brzy po kontaktu. U dalších členů kolektivu se neobjevilo nic, nebo až s delším odstupem.
Lidovky.cz: Může se také stát, že informace z médií nejsou přesné?
To je pravda, novináři to vše pojímají hodně rozdílně. Od pangejtu k pangejtu, informace o tom všem létají zleva doprava. Připomíná to tak trochu šíření poplašné zprávy. Je to pro novináře samozřejmě velmi žádané téma, jakkoliv nelze vůbec opomíjet, že tu jisté nebezpečí je. Ale že by to u nás muselo být v každých zprávách, tím si nejsem jistý. U nás vidím větší nebezpečí v šíření jiného viru, myslím tím chřipky, kterou mnozí podceňují a vlivem onemocnění chřipkou umírají ročně v Česku stovky lidí.
Počet nakažených koronavirem v Číně překročil 24 tisíc. Podlehlo mu 490 lidí |
Lidovky.cz: Takže riziko koronaviru u nás není takové, aby stát třeba omezoval pohyb lidí jako v Číně?
Tohle nás ve skutečnosti může úplně minout. Ale čistě teoreticky, umíte si v českých podmínkách představit dokonalou karanténní uzávěru větších měst nebo továren stylem, jak to probíhá v Číně? Relativně snadno se dá bránit situaci, pokud se nákaza přenáší těsným kontaktem, to znamená – nikoliv podáním ruky, nikoliv zakašláním, ale například polibkem nebo sexuálním stykem.
Když by tam ale byla vysoká infekciozita - nakažlivost, jak jsem ji popisoval na začátku, to znamená, že k nakažení stačí jen málo virů, pak se dá říci, že takový virus vám třeba může doslova padnout do oka, tedy na sliznici spojivky. A vznikne z toho celotělové onemocnění. Šíří se snáze a rychleji tam, kde je vlhko. Což tedy nemusí být jen v nose nebo ústech, ale i třeba v oku. Takže okolnosti jsou hodně složité a vývoj šíření tohoto koronaviru nejistý.
Tým vedený Čechem vyvinul v Americe možný lék na koronavirus. Původně měl být proti ebole |
Lidovky.cz: Kde se vlastně tenhle druh vzal? A jak se bude vyvíjet dál?
Určitě bude zajímavé sledovat u tohoto konkrétního viru postup výzkumu pravděpodobné mutace, která asi umožnila jeho přenos ze zvířat na člověka. A v protikladu k tomu bude zajímavé sledovat snahu o tvorbu vakcíny k ochraně obyvatel. V případě viru SARS totiž sice došlo k „vynalezení“ vakcíny, ale nedošlo k její masivní výrobě. Nebylo to ekonomicky lukrativní.
Další otázkou pro lidstvo je zařazení tohoto viru pod kódové označení WHO 2019-nCoV. Z kódu je zřejmé, že se jednalo v roce 2019 o novinku. Rozklíčování kódu zní „2019-Novel Corona Virus“. Byl tedy zaregistrován už v prosinci 2019. Tehdy byl také poprvé izolován. A přesto došlo k epidemickému šíření v lednu 2020. Dělá to dojem, že někdo zpočátku zaspal. Tady bude mít ohledně celého toho zpoždění Světová zdravotnická organisace WHO i CDC (Centers for Disease Control and Prevention) hodně co vysvětlovat.
