Podle pořadatelů protestuje asi polovina lékařů. „Je sklon srovnávat doktora v nemocnici a příjem celé ordinace. Něco jiného je plat 200 000 korun měsíčně a příjmy 200 000 od pojišťovny, z nichž je třeba poplatit všechny výdaje,“ vysvětlil Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Mezi největší podle něj patří plat zdravotní sestry, provoz ordinace a spotřební materiál, například vakcíny.
Situace nemocnic je podle náměstka ministra zdravotnictví Prymuly horší než ambulantních lékařů. Jejich protest proto nepovažuje za zcela korektní.
„Veškeré přístroje musíme nejen koupit, ale i udržovat. Chodí na ně pravidelné kontroly. Jednou za rok musíme všechny nechat ozkoušet, jestli měří správně, což také nejsou malé peníze,“ řekl dále Šonka. Desetitisíce ročně stojí lékaře i potřebný software. „Až zbytek je příjem lékaře, který se zdaní a odvede z něj zdravotní a sociální pojištění,“ dodal.
  |
Lékařům vadí příliš mnoho byrokracie, do které se nyní navíc přidává užívání eReceptů nebo třeba EET. Podle lékařů to povede k výraznému snížení kvality ambulantní péče, nebo dokonce k zavírání praxí ve venkovských oblastech, což se podle lékařů již děje. Na venkov se podle jejich slov nedá náhrada sehnat, ačkoli v některých oblastech dosahuje počet pacientů na jednoho lékaře až čtyř tisíc.
Praktičtí lékaři hrozili protestem i loni na podzim. S tehdejším ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) se dohodli na dvouprocentním navýšení kapitačních plateb, což jsou pravidelné měsíční platby za každého registrovaného pacienta. Podle Šonky tvoří asi 70 procent příjmů ordinace. Základní sazba je 48 až 54 korun za pacienta za měsíc, násobí se indexem podle věku pacienta. Nejvíce dostávají lékaři za děti do čtyř let a seniory, o které je péče nejnákladnější. Obvykle má lékař v kartotéce asi 1700 až 2000 pacientů.
Protestní plakát, který bude viset 10. října v ordinacích lékařů.
Změny se však nedotknou jen praktických lékařů. Nová legislativa bude velmi nepříjemná například také pro zubaře. „Příští rok bude pro lékaře z hlediska legislativních změn a novinek skutečně extrémně náročný. Čeká je nejen od 1.1. eRecept a od 1.3. EET, ale v květnu také nařízení EU GDPR. Lze proto očekávat, že zejména někteří starší zubní lékaři, kteří nemají potřebné vybavení jako sofistikovaný ordinační software či připojení k internetu,“ vypočítává Jan Svoboda, spoluzakladatel stomatologického softwaru XDENT.
Podle Svobody nebudou chtít především starší stomatologové nové problémy řešit a své praxe raději zavřou nebo odprodají. Jako hlavní problém vidí komplikovanou elektronizaci zdravotnictví. „V souvislosti se spuštěním eReceptu čeká lékaře poměrně náročná administrativa. Kromě internetového připojení a odpovídajícího ordinačního softwaru podporujícího eRecept si musí zajistit také např. kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, který vydává Česká pošta,“ říká Svoboda, který si stěžuje i na to, že lékaři jsou o nových normách informováni jen zcela minimálně.
