A po včerejšku vědí, že se vyplatí vytrvat.
Tři týdny předtím, než tisícům lékařů vyprší na konci února výpovědní lhůty, totiž kapituloval první špitál. Fakultní nemocnice v Plzni nabídla nespokojeným zdravotníkům až 12 tisíc korun navíc. Další neústupné doktory pak „odměnil“ sám Heger. Ředitelům všech fakultních nemocnic včera rozeslal jasný příkaz, ať od března zvýší platy lékařů o pět až osm tisíc korun.
Zatímco však o Hegerově nabídce už odbory dříve řekly, že nestačí, Plzeň vyslyšela přání lékařů beze zbytku. „Chci lékařům nabídnout peníze, které původně chtěli. 8, 10 a 12 tisíc navíc. Ale musí výpověď stáhnout všichni a nebýt už konečně solidární,“ řekla LN šéfka plzeňské nemocnice Jaroslava Kunová. Zda doktoři nabídku přijmou, se uvidí. Podle šéfa tamních odborářů Štěpána Bejvančického jde o „velmi vstřícný“ krok. Vedení republikových odborů ale trvá na celostátním řešení.
Pokračování na straně 3
Doktoři vítězí. Peníze jim dá Heger i špitál
Dokončení ze strany 1
„Záleží to samozřejmě na nich. Ale je to celostátní akce a lékaři už dříve řekli, že pokud se nenajde celostátní řešení, neustoupí,“ zhodnotila nabídku plzeňské nemocnice místopředsedkyně Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Jana Vedralová.
V některých nemocnicích proto lékaři po krachu jednání celorepublikového vedení odborů s Hegerem dokonce přitvrdili. Například v Masarykově onkologickém ústavu v Brně se nově odmítli po 1. březnu podílet na zajištění akutní péče. „Odmítáme přebírat péči o neonkologické pacienty z jiných pracovišť a ani se nebudeme osobně podílet na zdravotní péči v jiných zdravotnických zařízeních,“ napsali tamní doktoři.
Další lékaři průběžně vypovídají podle odborů i vedení nemocnic dohody o přesčasové práci. „Teď máme asi 48 takových výpovědí. A očekáváme, že kolem 15. února jejich počet ještě nějakým způsobem nabude,“ řekl LN ředitel nemocnice v Hradci Králové Roman Prymula. Krizi má pomoci vyřešit „mapa“ Jak se v případě nedohody s lékaři postarat o pacienty i po 1. březnu, bude dnes řešit Bezpečnostní rada státu spolu s hejtmany. „Kraje i ministerstvo zdravotnictví by měly vytvořit pomyslnou mapu, na které bude, v čem mají nemocnice potíže a jak je možné je řešit,“ sdělil LN šéf Hegerova kabinetu Jan Růžička.
Cesty jsou podle něj tři. Nejméně zasažené kraje pojedou podle traumatologického plánu, tedy odvolají lékaře z dovolených a zruší plánované operace. „To se dělá, když se objeví nějaké lokální potíže. Třeba velká bouračka,“ nastínil Růžička. V regionech, kde odejde více lékařů, vyhlásí hejtmani krizová řízení. A tam, kde bude situace nad síly kraje, přijde na řadu krizový plán pod taktovkou ministerstva vnitra. Heger ale stále věří, že se lékaři vrátí. Například v Ústeckém kraji už výpovědi ubyly.
