PRAHA Pacientka Jana Š. přišla odevzdat svému praktickému lékaři výsledky odborného vyšetření. Sestra ji usadila na židli a s vysvětlením, ať využijí čas, než pan doktor dokončí odbavení předchozího pacienta, jí změřila tlak. Žádné jiné vyšetřování se podle pacientky už během krátké návštěvy lékaře nekonalo, přesto musela při odchodu zaplatit 30 korun regulační poplatek.
Měsíc po zavedení poplatků ne všichni lékaři ještě přesně vědí, kdy si mohou regulační poplatky naúčtovat. Někteří dokonce mohou zneužívat poměrně velké ochoty pacientů platit, aby vybírali poplatek i tehdy, kdy na to nemají právo.
Podobné dotazy a stížnosti pacientů registrují jak pacientské organizace, tak i ministerstvo zdravotnictví. Jeho mluvčí Tomáš Cikrt připouští, že především u praktických lékařů a u alergologů dochází ke sporným situacím.
„Že někteří lékaři výběr poplatků zneužívají, pravda je. Není to hromadný jev, ale děje se to. Z mnoha reakcí, které denně dostáváme, tvoří stížnosti pacientů jen malou část. Přesto víme, že problémy jsou. Identifikovali jsme několik skupin lékařů, kterých se hlavně týkají,“ řekl.
Případ Jany Š. přitom patří mezi obvyklé. „Poměrně často pacienti popisují situaci, kdy se vyšetření omezilo na změření tlaku, a to ještě sestrou.
Přitom to samotné by nemělo být zpoplatněno,“ řekl Cikrt.
Odborná společnost alergologů si zase vymohla, že každému injekčnímu podání alergenu musí předcházet klinické vyšetření pacienta. „Máme přitom informace, že kolikrát injekci aplikuje sestra. Lékař s pacientem ani nepromluví, ale přesto po něm 30 korun chtějí,“ podotkl Cikrt. Ministerstvo proto chce vydat ještě přesnější metodickou příručku a zástupce problematických odborností si pozvat na jednání.
Poplatek za špatnou práci Šéfka Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková také zaznamenala řadu stížností. „Pacient si nechal u svého zubaře dělat v prosinci plombu. Nějak se ale nepovedla a v lednu se výplň rozpadla.
Šel tedy k lékaři reklamovat špatnou práci. Přesto musel zaplatit třicetikorunový poplatek,“ upozornila na další problémovou skupinu.
Zubaři někdy inkasují poplatek i v případech, kdy si pacient zákrok, například protetiku, hradí zcela sám. Podle Boškové hřeší na to, že je jich nedostatek. „Lidé se bojí, že když nezaplatí, zubaře ztratí a jiného nenajdou,“ soudí.
V Česku prý na rozdíl od vyspělých zemí chybí instituce, které by se pacienta dokázaly účinně zastat. „Na západě je běžné, že si pacient v podobných případech stěžuje své zdravotní pojišťovně. Ta sestaví smírčí komisi, která věc prověří a vyřeší to. U nás něco takového neexistuje,“ upozornila Bošková.
Předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák soudí, že lékaři byli o výběru poplatků informováni dost. „Účelové vyšetření jen kvůli poplatku je špatné. Je možné, že k tomu dochází, ale nemyslím, že by to byl masový jev,“ uvedl. Na druhou stranu ale zaznamenal i tendenci pacientů se vyšetření vyhýbat. „Pokud někdo bere pravidelně léky a půl roku už třeba nebyl lékařem zkontrolován, to je jistě také špatně,“ dodal Šmatlák.
