Kdyby člověk četl jenom noviny, mohl by získat dojem, že ekonomická krize, do níž se svět dostal v posledních měsících, je něco nevídaného. Proto neškodí číst taky knížky. V minulých dnech se mi dostala do ruky kniha české autorky Jindry Tiché, žijící od sedmdesátých let na Novém Zélandu, která popisuje své podnikání v tomto ostrovním státě. A jedna kapitola z konce osmdesátých let jako by byla o dnešku. Autorka v ní líčí, jak se rozhodla investovat do mnohoslibných akciích, které nakupovala s pomocí svého makléře. Radil jí zkušeně a bez zaváhání. Jednou se ho prý nesměle zeptala, co ty akciovky, do nichž plynou její peníze, vyrábějí, a on jí vysvětlil, že ty nejúspěšnější nevyrábějí nic. Doby, kdy firma musela něco vyrábět, aby uspěla na burze, už podle něj dávno pominuly. „Nevím přesně, který říjnový den roku 1987 to byl, kdy burza otevřela své brány a mé akcie spadly na polovinu původní ceny. Zavolala jsem tomu moudrému pánovi a ptala se, co mám dělat. - No, víte, pravil rozvážně, mohla byste je teď hned prodat.“ Něco takového investorku pobouřilo. Přijít o polovinu peněz? Zpěčovala se uvěřit. Posléze však zjistila, že to byla jediná dobrá rada, kterou jí kdy reprezentant ctihodné investiční společnosti dal. Škoda, že jí neuposlechla. Do večera byly akcie na desetině, do týdne na setině a do měsíce zmizely z burzy úplně.
Několik zajímavých postřehů si přivezli studenti pražského Gymnázia Na Zatlance, kteří se v Rotterdamu zúčastnili středoškolské verze Evropského parlamentu. Například, že když mladí Západoevropané mluví o východní Evropě, mají na mysli především Polsko, někteří dokonce jenom Polsko. Nebo že Holanďani, Němci, Rakušani nebo Angličani vůbec nechápou spojení korupce -policie. Prostě si nedovedou představit, že by mohl být policista zkorumpovaný. To je potom těžké najít společnou řeč.
Připadá mi laciné dělat si legraci z nevzdělanosti policistů. Za totality jsem se vtipům o tom, že policisti musejí chodit ve dvojicích, protože jeden umí číst a druhý psát, smála, dneska je považuji za nepatřičné. Zaprvé proto, že je policistů málo, zadruhé, že se mnozí projevují spíše jako chytráci než hlupáci (rozhodně si dovedou docela dobře spočítat, že tisícovka na ruku je lepší než dva tisíce proti potvrzence), zatřetí proto, že se jejich kvalifikace prokazatelně zvyšuje, i když někdy dělá zkoušky za své podřízené jejich nadřízený. Ale pořád lepší než naopak, ne? Prostě velí ten schopnější.
Nejen developeři přidávají k nově zakoupeným bytům například auto. I učebnice lze kupovat s výhodou. Plzeňské nakladatelství Fraus už dalo školám na vědomí, že prvních sto škol, které si koupí do konce března knihy a slovníky v hodnotě alespoň 55 tisíc korun, dostane navíc interaktivní tabuli zdarma.
Vždycky mě pobaví, když zjistím, že se tiskový mluvčí jmenuje Zatloukal a majitel cestovní kanceláře Zabloudil. Sotvakdo ale předčí učitelku, kterou citoval minulý týden časopis Respekt. Na otázku, jak trestat šikanování učitelů ze strany žáků, odpovídala mimo jiné učitelka, která má hned dvě jména: Surovcová-Spratková. Podle toho, jak odpověděla, by se ale měla jmenovat Rozumná.
O autorovi| RADKA KVAČKOVÁ, radka.kvackova@lidovky.cz
