Někteří lékárníci ale upozorňují právě na problémy s hlášením výpadků léků na poslední chvíli. „Některé léky, které historicky v České republice používáme, už se mohly přestat vyrábět nebo jsou dlouhodobě nedostupné, takže je možné, že je tu jen nový lék, třeba i se stejnou účinnou látkou, pouze s jiným názvem,“ reaguje na problémy Válek.
Novela, která platí od července, dává výrobcům povinnost dodávat do ČR lék ještě měsíc či dva poté, co vyhlásí přerušení výroby a dodávek do země. U léků, které SÚKL označí jako omezeně dostupné, musí distributoři a lékárny své zásoby hlásit. Lékaři se tak dozvědí, zda a kde je lék skladem. V posledních dvou měsících tuto povinnost SÚKL stanovil u zhruba tří desítek léků.
Pacienti pak mohou použít aplikaci eRecept, aby nahlédli na dostupnost těchto léků. „Zobrazí se jim dvacet nejbližších lékáren a informace, zda tam lék byl ke včerejšímu dni k dispozici,“ vysvětlil ředitel SÚKL Tomáš Boráň.
Podle výrobců ale okamžitým výpadkům zabránit zcela nelze a počítá s nimi i česká legislativa. „Žádný právní předpis nedokáže odstranit výpadky léků, na což jsme opakovaně upozorňovali. Výpadky mají vždy objektivní důvod a logicky nelze říct, že má kdokoliv stoprocentní kontrolu nad situací v horizontu příštích dvou a více měsíců,“ sdělil ČTK výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
„Výsledkem našeho snažení je, že výpadků léků v Evropě bylo za poslední měsíce nemalé množství a Českou republiku vlastně vůbec nepostihly,“ řekl na páteční tiskové konferenci Válek. Podle dat SÚKL bylo v roce 2022 hlášeno téměř čtyři tisíce případů přerušení dodávek za rok, loni to bylo okolo pěti tisíc a letos pouze za první pololetí necelé tři tisíce.
Podle Boráně SÚKL eviduje desítky případů nehlášení dodávek od dodavatelů, které právě řeší. „Zároveň jsme v kontaktu s odbornými společnostmi a Českou lékarnickou komorou a podněty se pravidelně zabýváme,“ říká.
U léků, které nejsou snadno nahraditelné, podle Válka odborné společnosti lékařů informují své členy, jaká léčiva mohou místo těch, které na trhu chybí, předepisovat. U některých léků také MZd omezilo, na jaké diagnózy se mohou předepisovat. Například u nedostatkového léku na cukrovku zakázalo jejich využívání pro léčbu obezity.
Výrobci léků mají nově povinnost držet zásobu na měsíc až dva v případě, že dodávky do ČR přeruší. Například Německo má ale tuto povinnost na šest měsíců. ČR v červnu tuto otázku otevřelo na jednání ministrů zdravotnictví EU. Evropská komise podle ředitelky odboru mezinárodních věcí a Evropské unie ministerstva zdravotnictví Kateřiny Baťhové plány jednotlivých zemí na řešení nedostupnosti léků zanalyzuje a v září představí doporučení pro členské země. Nemá ale podle ní pravomoc do jejich národní lékové legislativy zasahovat.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka jde o zcela zásadní krok k tomu, aby si jednotlivé státy vzájemně nezpůsobovaly nedostatek léčiv. „Pokračujeme v práci s jediným cílem – aby byl v celé Evropě dostatek léků. To lze zajistit pouze společnými řešeními, na kterých Evropská unie s naší účastí pracuje,“ říká.
15. listopadu 2023 |
