OSTRAVA Do Ostravy se vrací doba komunismu. Naštěstí ale v omezené podobě a hlavně dočasně jen pro připomenutí. Snahou projektu Cesta ke svobodě je totiž upozornit, že od listopadu 1989 uplyne v tomto roce už dvacet let.
K hlavním organizátorům Cesty ke svobodě patří ostravští profesoři dějepisu na středních školách. „Studenty doba vlády komunistů velmi zajímá. Chtějí se dozvědět víc a mnohdy obyčejná každodennost těch časů je pro ně nepochopitelná,“ vysvětluje profesor Jiří Hruška z gymnázia Pavla Tigrida. Když se prý při nedávném školním promítání filmu o Janu Zajícovi ve filmu například objevila zeď s nápisem Jdi domů Ivane, studenti se pak ptali, kdo byl Ivan a proč měl jít domů.
Vyvrcholením projektu se stane letos v listopadu instalace totalitního městečka na ostravském Masarykově náměstí. Jednou z akcí je i sbírka na zhotovení bysty Pavla Tigrida, pro níž je už dokonce připraven podstavec. A to nikterak obyčejný. Dříve sloužil jako sokl sochy V. I. Lenina, která stávala na bývalé Leninově třídě, dnes Hlavní, v ostravské Porubě. Definitivně se pak Tigridova bysta objeví před porubským gymnáziem, které také nese jeho jméno.
Nyní profesoři studenty vyzvali, aby začali doma zkoumat obsahy šatníků. Už 7. dubna se v ostravském klubu Atlantik uskuteční módní retro přehlídka 70. a 80. let. Tu udělají sami studenti z věcí, které našli ve skříních svých rodičů a prarodičů. Plánováno je zřízení koutku československo–sovětského přátelství. „Studenti už sehnali tři samovary,“ pochvaluje si Hruška. K Atlantiku hlavní hvězdy přehlídky přijedou stylově v trabantech nebo Tatře 603. Do projektu se ale zapojují kromě škol i neziskové organizace a divadla, historici či instituce jako Ústav soudobých dějin.
Celá akce má stát přes jeden milion korun. Spolupořadatelem je i ostravský magistrát, který přispěl zhruba třetinovou částkou. „Jsme rádi, že se v Ostravě takové věci uskutečňují. Velmi je podporujeme,“ říká náměstek ostravského primátora Lubomír Pospíšil. Pořadatelé se obrátili s žádostí o grant i na Moravskoslezský kraj, ale odešli s nepořízenou. „Jsme rozladěni, že se kraj k tomu takto postavil,“ komentuje nezájem hejtmanství další z pořadatelů, Petr Pánek z občanského sdružení Pant. Ke spolupořadatelství se přihlásil i polský konzulát v Ostravě. Přijet vzpomínat do Ostravy by měly i významné osobnosti polské Solidarity.
Milicionář nahradí morový sloup. Tak jako kdysi Přesné už jsou plány, jak se letos promění v listopadu na tři dny ostravské Masarykovo náměstí. Opět ponese jméno Lidových milicí. Uprostřed vznikne tábor obehnaný ostnatým drátem. Lidé si budou moci vyplnit devizový příslib, kádrový dotazník či směnit bony. „Půjde o přesné kopie. Vše připravuje Ústav pro studium totalitních režimů,“ upozorňuje Jiří Hruška. Zakryt bude i morový sloup, který v dobách vlády KSČ z náměstí zmizel a vrátit se mohl až po listopadu 1989. Na plachtě bude vyobrazena socha lidového milicionáře, která naopak „krášlila“ náměstí až do roku 1989. Nemají dokonce chybět ani portréty hlavních soudruhů vládnoucích tehdejšímu Severomoravskému kraji, jakým byl např. proslulý krajský tajemník KSČ Miroslav Mamula. Přesný program lze nalézt na webových stránkách www.cestakesvobode.cz.
Svůj začátek už má Cesta ke svobodě za sebou. Počátkem roku se konaly v Ostravě akce připomínající „živé pochodně“ Jana Palacha, Jana Zajíce a Poláka Ryszarda Siwiece. Na gymnáziu Olgy Havlové se uskutečnil seminář o normalizaci, v rámci kterého zahráli i Plastic People of the Universe.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
