BRNO Ve kterém sdružení jsi? Tak se teď mohou zdravit obyvatelé brněnského sídliště Lesná. Anonymita plochy plné paneláků tam vzala zasvé kvůli dalším chystaným stavbám. Podobným těm, kvůli kterým obyvatelé z okolí nákupního centra Obzor navrhli prohlásit sídliště za památkovou zónu.
Návrh sice odevzdali na podzim, rozhodnuto ale stále není. „Pokračujeme v přípravě podkladů, je to velice náročná záležitost. Rozhodnutí může padnout pravděpodobně koncem roku,“ poznamenal mluvčí ministerstva Jan Cieslar.
Strefili se do doby, kdy ministerští úředníci musejí řešit i návrhy, které dávají další sdružení z celé republiky. Po vzoru například zatím úspěšného boje za záchranu nádraží v Ústí nad Orlicí, poučeni chybami při marné snaze zachránit přerovský společenský dům Komuna, se hlásí stále další.
Na Lesné vyhlášení památkové zóny vidí místní jako způsob, jak zabránit tomu, aby sídliště neztratilo svoji výjimečnost. Nelíbí se jim tam plán, aby na ploše plánované jako „moderní město v zeleni“ vyrostly další domy. Potřebné návrhy připravila dcera hlavního tvůrce sídliště Františka Zounka a odevzdala je ministerstvu loni na podzim. „Kromě toho čekáme, až vznikne územní studie, která by měla další vývoj Lesné vymezit. Nyní radní vybírají firmu,“ poznamenal Martin Maleček z jednoho ze sdružení.
Obyvatelé Lesné ve své snaze nepolevují, právě proto vznikají další sdružení „vymezená“ konkrétními lokalitami. Na Lesné jich je pět a další vznikají. Snaží se ovlivnit a udržet podobu sídliště vybudovaného na konci 60. let, jehož tvůrci se inspirovali ve Skandinávii. Vymohli si změny typizovaných panelových domů, které nemají v přízemí byty, navrhli řidší zástavbu v zeleni a vše doplnili infrastrukturou. Komunistický režim ovšem další podobně velkoryse pojatá sídliště odmítl. Pokud by ale snaha obyvatel Lesné byla nakonec korunována úspěchem, stalo by se oblíbené brněnské sídliště zřejmě prvním, které by bylo v tuzemsku pod památkovou ochranou.
Památkáři potvrzují, že zaměření na modernější stavby není náhoda. A nemusí jít jen o sídliště. Třeba trend jednat o mostech či průmyslových areálech podle Pavla Jerieho z Národního památkového ústavu souvisí s modernizací silniční a železniční sítě. „Mosty z konce 19. století jsou na konci své životnosti, a investoři proto řeší zásadní dilema. Mají most zbourat, či ho nákladně rekonstruovat,“ říká Jerie. A podobně je tomu i s areály starých továren a závodů.
***
Památkový boj Návrh může být také hrou o čas
Návrh, aby se konkrétní budova stala památkou, může ovlivnit její osud. Ale hlavně hraje roli v boji o čas. Ministerstvo musí uvědomit vlastníka, vyžádat si odborné posudky – a než rozhodne, musejí se všichni k takové stavbě chovat, jako by památkou byla. Množství návrhů, jimiž se ministerstvo souběžně zabývá, ale takový čas může prodloužit. A to je nevýhodné pro investora, který si například pro uskutečnění projektu bere úvěr.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
