I když těžařské firmy pracují naplno, úplné odklizení polámaného a vyvráceného dřeva z českých lesů ještě před prvním letošním rojením kůrovce údajně nelze stihnout. Jen ve státních lesích orkán poškodil kolem pěti milionů kubíků dřevní hmoty, z toho se státním Lesům ČR podařilo zatím zlikvidovat necelou třetinu.
Vzhledem k teplému a suchému počasí by se přitom podle odborníků mohl kůrovec začít rojit už na konci dubna. „Rychlejší postup prací prostě není možný už jen z logistických důvodů. Dělníci si nemohou v lese lézt po zádech,“ řekl LN Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství Lesů ČR. I když se podle něj do léta podaří odstranit naprostou většinu polomů, v některých lokalitách určitě zůstane dřevo ležet ještě mnohem delší dobu. Například v nejhůře postižených Novohradských horách, kde orkán poškodil 750 000 kubických metrů dřeva, to na některých místech stále ještě vypadá jako první den po větrné kalamitě. Půlpán ale zároveň tvrdí, že nezpracování všech polomů nemusí ještě nutně znamenat masivní rozmnožení kůrovce a jeho pozdější nálet i do stojících porostů. „Brouk nejprve napadá mrtvé dřevo. Pokud se nám ho podaří postupně z lesa odvážet, alespoň letos neočekávám žádnou kůrovcovou katastrofu,“ uvedl Půlpán. Na některých místech se ale podle něj kůrovci nepochybně přemnoží, otázkou tak zůstává rozsah možné kalamity v příštích roce. „Hodně bude záležet na počasí,“ tvrdí Půlpán.
Lýkožrout smrkový, neboli kůrovec, se obvykle rojí v květnu, kdy nalétává především do vyvrácených a polámaných smrků. Poté, co samičky nakladou vajíčka a hmyz dokončí své vývojové stadium, začnou se brouci po deseti až dvanácti týdnech znovu rojit. Když jsou přemnožení a nenajdou dostatek potravy v polomovém dřevě, napadají i stojící, zdravé smrky.
Pozadu jsou soukromníci
V hospodářských lesích, zaměřených na těžbu dřeva, tak může kůrovec způsobit výrazné škody. Ani kdyby se vedení státních lesů přitom podařilo zpracovat kalamitu už v létě, ještě to neznamená, že mají české lesy vyhráno. Státu totiž patří přes 50 % lesních pozemků, zbytek připadá na obce a soukromé vlastníky. „Někteří soukromí vlastníci ještě s likvidací polomů vůbec nezačali. A to i přes hrozbu až pětimilionové pokuty,“ řekl LN Karel Simon z inspekce životního prostředí v Českých Budějovicích.
Desítky padlých stromů včetně smrků zůstávají například paradoxně ležet i v českobudějovickém městském parku Stromovka. Zatímco krajští zastupitelé vyzývají k rychlejší likvidaci polomů na Šumavě, jen dvě stě metrů od sídla krajského úřadu leží mohutné kmeny – dokonce na basketbalovém hřišti a na dalších místech, určených k rekreaci obyvatel. „Pozemky ve Stromovce patří několika soukromým majitelům. A ti nereagují na naše výzvy, aby stromy odstranili,“ řekla LN Zdeňka Němcová z odboru ochrany životního prostředí českobudějovického magistrátu.
