PRAHA Klid ve státních lesích není na pořadu dne. České asociaci podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH) se nelíbí systém, jakým se státní podnik Lesy České republiky vypořádává s kalamitou po únorové bouři Emma.
Státní podnik se měl podle ČAPLH rozhodnout na své partnery „přitlačit“ a donutit je, aby kalamitu zpracovali v rámci stávajících smluv. Lesy podle nich mohou zvýšit v případě kalamity plánovaný roční objem tzv. nahodilé těžby (tedy právě stromů, které popadaly po kalamitě samy) až o 20 procent celkové roční těžby. Pokud je ale podíl nahodilé těžby vyšší, jako se tomu stalo na části území, které Emma postihla, musejí Lesy ČR s partnerem jednat, zdali je za stávajících podmínek ochotný dál pracovat. Pokud ne, může od smlouvy odstoupit.
„Minitendry“ na Emmu rozčílily asociaci Tak ale státní podnik nepostupoval. „Projekty byly změněny v rozsahu, v jakém to smlouva umožňovala, aniž by smluvnímu partnerovi současně vzniklo právo od smlouvy odstoupit,“ popisuje proces mluvčí Lesů ČR Radek Drahný. Pokud stávající partner odmítl kalamitu zlikvidovat s tím, že nemá na takové množství dřeva kapacity, využily Lesy ČR další firmy. Vybraly je v tzv. jednacích řízeních bez uveřejnění. Zdůvodňují to nutností vypořádat se s Emmou rychle. Jinak podle Drahného mohlo dojít k přemnožení kůrovce.
Asociaci ČAPLH ale vadí, že v řízeních byly pokaždé osloveny jen tři firmy, navíc jednou z nich byl vždy stávající partner. „Pokud tuto formu výběrového řízení zdůvodňují Lesy ČR tím, že smluvní partner na kalamitu nemá kapacity, pak ho pozvou do tendru a on ho potom vyhraje, tak kde to jsme?“ rozčiluje se šéf ČAPLH Pavel Indra.
„Navíc šlo o řízený proces ze strany Lesů ČR, které samy vybraly tři firmy, které osloví. Jiná firma neměla šanci se do těchto výběrových řízení vůbec přihlásit,“ dodal Indra.
Státu unikla čtvrtmiliarda „Klíč, kterým jsme stanovili, jaké firmy oslovíme, byl transparentní,“ brání státní podnik mluvčí Lesů ČR Drahný. „Lesy mohou v případě jednacího řízení bez uveřejnění oslovit jakéhokoli dodavatele, v tomto směru nestanovuje zákon žádné omezení,“ dodal Drahný.
V těchto „minitendrech“ na zpracování kalamity navíc smluvní firmy nabízely mnohem nižší ceny, než za které se zavázaly těžit v dlouhodobých tendrech. Podle Indry tak Lesy ČR tím, že netrvaly směrem k partnerům tvrdě na plnění smluv a využily jednací řízení bez uveřejnění, přišly minimálně o čtvrt miliardy korun. „Jde o náš kvalifikovaný odhad,“ uvedl Indra s tím, že oficiální výsledky i přes žádosti ČAPLH Lesy ČR nedodaly.
„Nevidím za tím nic jiného než klientelismus, korupci a snahu některých firem,opravit‘ si vysoutěžené ceny přes kalamitu,“ řekl LN šéf lesnického holdingu CE WOOD Ivan Doubrava. Podle Doubravy se ale kvůli omezení počtu účastníků běžně stávalo, že dvě či všechny tři oslovené firmy patří stejnému majiteli, a mohly se tedy dohodnout na ceně. „Lesy ČR nemohou dopředu předjímat, jestli oslovení dodavatelé uzavřou mezi sebou dohodu a bude porušena hospodářská soutěž,“ oponuje Drahný.
Doubrava tvrdí, že diskriminace ze strany Lesů ČR směrem k jeho firmě byla poslední kapka. Jeho firma teď zvažuje arbitráž s českým státem. „Naši akcionáři už poslali České republice předžalobní výzvu. Nedokáží pochopit, proč Lesy ČR pozvou do výběrového řízení různé jiné firmy, a ne tu naši,“ řekl LN Doubrava.
Podle dalšího velkého lesnického svazu, Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství, postupovaly ale Lesy ČR správně. „Kalamitní dříví je nutné zpracovat rychle a toto byla jediná šance, jak to udělat, uvedl šéf sdružení Miloš Balák.
